V předešlé recenzi na Batmana jsem psal, že o něm vlastně moc nevím. V dětství mě samozřejmě nemohly minout filmy Tima Burtona, hračky či čínské videohry z vietnamské tržnice. Kdybyste se mě však zeptali na různé postavy, neznal bych nikoho. U Soví ságy to vlastně nevadilo. Jednalo se o temnou krimi, kde nebylo moc postav. Stačilo si vygooglovat jedno jméno a tím to vlastně celé končilo. U Já jsem Batman to bylo o něco složitější. Sice se jedná o uzavřený příběh bez pokračování i prequelu, ale s mnoha postavami. Pro nováčka, jako já, to bylo trochu komplikovanější. Umělá inteligence tedy jela na plné obrátky. To není úplně dobrá zpráva, protože autoři mají jednotlivé postavy představit sami, aniž by automaticky počítali s tím, že je všichni již dávno znají. Celkem to bylo asi osm charakterů a jeden termín: venom (neplést si s Venomem od Marvelu). Další gangsteři se mihli natolik rychle, až ani nemělo cenu si je rešeršovat. A ten zápor? Odvádí to čtenáře od pozornosti. Když se naplno ponoříte do děje, nechcete si neustále brát svůj telefon, googlovat postavy, jejich vlastnosti, historii či jak zapadá do celkového DC univerza. Mimochodem – do tohoto komiksu jsem se opravdu nepovažoval na takového analfabeta, abych neznal jednotlivé postavy. Dokonce i hrdiny. Kdo je Duke, Dick a další? Jeden je asi nový Robin, druhý je tedy Nightwing? A pak je tu ještě nějaký pidi Robin, tím pádem ten černý týpek jménem Duke je ten Robin? Vím prd. Každopádně ne všichni zde vystupují. Část je v Soví sáze, ale propojují se nenápadně i sem. Kdo by nebyl zmatený ze tří Robinů. Já si pamatoval jednoho, týpek od cirkusu, kterému umřeli rodiče a Bruce Wayne se ho ujal. Tečka. Kapesní komiks tak přišel s příběhem, jenž je někde uprostřed dění – musíte znát historii, co se všechno událo v Gothamu, ideálně znát i návaznost na Já jsem Batman.
Jedná se o hlavní mínus tohoto komiksu? Asi ano. Ve výsledku určitě ano. Scénář sice není nijak převratný, ale není to nudná bolest. Co je výhoda? Cena, námět, charisma. Z Já jsem Batman čiší takové to zdravé sebevědomí, že i když to není dílo století, přesto se na něho vrháte, obětujete živé vysílání z rozbalování Pokémonů (PokeUnited, PokeStar a 90´s Kiddo, není to reklama, ale jen mé doporučení na oddychovou záležitost na YouTube). Cenovka nějakých dvě stě třicet devět korun (pokud jste registrovaní na e-shopu CREW a obdržíte za pravidelné nákupy další slevu na celkových dvacet procent) je excelentní. Za to si v Albertu koupíte v dnešní době už leda dva plátky sekané a Colu v akci. Nejedná se navíc o stručné čtení. Čeká na vás celkem tři sta šestnáct stran obsahu, který je doslova nabitý až k prasknutí. Nemáte prachy stejně jako já? Nudíte se v létě, když se v tom vedru nedají smažit hry? Není nic lepšího než zkusit právě Kapesní komiksové klenoty: Batman: Já jsem Batman. Stojí vlastně pár kaček, zábavu máte na celé dny. Nakladatelství CREW myslí i na čtenáře, kteří buď nechtějí utrácet či nemají finance na drahé komiksy, jako je třeba Poslední rónin, který stojí skoro tisícovku. Na to bych já neměl, tak jsem pověřil důchodkyni tchyni, aby sehnala. Vypadá to nakonec, že je fakt koupila. Uvidíme na mé narozeniny v srpnu. Kapesní komiks si však dovolí úplně každý. Dvě stovky a pár korun k tomu má každý. Furt lepší než se totálně posr*t z Proklatě Prošlého Kuřete (další díl z této nekonečné kauzy je na YouTube kanále Tuna Versus, je to síla). Z Batmana se do kalhot pokadí leda gangsteři v Gothamu. Bát se tedy nemusíte.
Vidíš tu zeď? Brzo tam budeš mít obtisklý svůj ksicht
Na začátek musím zmínit, že úvod je vlastně sám o sobě –uzavřený, dále nepokračuje. Nechápu, proč tam tedy byl, ale dobře. Asi neřešit. Pokud něco píšete a komiks je vlastně kniha, musíte mít ucelené téma, začínající tím stejným, čím končí. V opačném případě budete zbytečně mást své čtenáře. Hned zkraje se Batman snaží dostat pod zámek týpka, ovládajícího počasí. Wow, takového by se nebála ani Barbie. Jeden z netopýrových rivalů je nebezpečný, protože umí měnit podnebí. Trochu jsem prskal smíchy, ale pak, když se vysvětlilo, že jeden den mohou být tropy a další zase mínus dvacet stupňů – to asi beru jako hrozbu. Jako top úvodník si to takhle zrovna nepředstavuji. To je ostatně problém DC univerza, z dnešního pohledu se jedná někdy už o dost silný bizár, jenž se bohužel bere vážně. Ať se jedná o některá jména, kostýmy či schopnosti – asi by bylo na čase to pozměnit. Nemusí být nějaká radikální proměna, stačí jen ta drobná, aby čtenář neprskal smíchy. To se mi opravdu stalo. Přitom to určitě nebyl účel autorů Kapesní komiksové klenoty: Batman: Já jsem Batman. Po tomto dost úsměvném úvodníku se příběh přesouvá do teroristické roviny, kdy se raketou země – vzduch nechá odstřelit zadek letadla, letícího do Gothamu. To je fajn, to mě bavilo. Když už to vypadá, že Batman umře, něco se stane (byl bych dement, kdybych to tady všechno vykecal). Od té doby nabírá samotné vyprávění na obrátkách. Tato první část (Kapesní komiksové klenoty: Batman: Já jsem Batman má dvě velké, úvodní i menší epilog) je svižná, stylem připomínající Nolanova Temného rytíře. Není to temné krimi, spíše o lov na skrytého nepřítele, který je vždycky krok napřed.
Ke konci této první části se děj naprosto zvrhne, Bruce bude nucen vyhledat pomoc tzv. lidí z deep stateu (termín označující státní úředníky, kteří ze stínu doopravdy řídí stát), aby někoho zachránil, což se nedozvíme ani na konci epilogu!!! Pardon za spoiler, ale přijde mi, že autoři trpí silnou schizofrenií, kdy píšou sice dobré menší příběhy, ale absolutně na sebe nenavazující, jen k sobě přilepené izolepou. To, co načne, se již nedokončí. Příště by měli mít scenáristé zpětnou vazbu, ale asi se nikdo neodvážil je kritizovat. Nikdo si nechce naštvat velká jména. To by pak byl konec kariéry. Druhá část se tedy promění z ničeho nic na sebevražedný oddíl. Asi nechci moc prozrazovat, ale zadní strana obálky sděluje, že bude Batman bojovat proti Baneovi, takže se děj přesune na jeho ostrov – suverénní stát – věznici, kde si potřebuje něco zařídit. Epilog je pak zase úplně o něčem jiném, takže tady někdo skutečně bere Abilify 20 mg těsně před spaním (lék na paranoidní schizofrenii). Scenáristicky je každý „mini“ příběh sepsán na vysoké úrovni, ale nenavazuje to. Je to jako kdybyste šli do restaurace, přinesli vám jako předkrm utopence, jako hlavní chod sushi a jako dezert churros. Jako všechno to jsou mňamky, ale vždyť to nemá absolutně jednotné téma! Soví sága či Konec LiDCtva byly komplexní – měly na sebe navazující vyprávění od začátku do konce. Tady je to spíše mix vybraných událostí, které někdo dal k sobě a slepil Herkules lepidlem. Byť skvěle, poutavě i čtivě sepsaných. Zábavné, ale nesourodé.
Stylizace
Vizuální zpracování je na – dalo by se říct – klasické, standardní úrovni. Není to nic, z čeho by vám spadla čelist, avšak se nejedná o žádný průměr. Stále se tak jedná o kvalitně nakreslený komiks, jež má nádherné obálky. S tím si autoři zcela vyhráli. Každá, která začíná novou kapitolu, je dechberoucí. Prvně na jedné straně vidíte její finální, barevnou podobu, na té druhé je přidána dodatečná, černobílá verze. Můžete si tak porovnat, jak až velký rozdíl dělají barvy. Naprostý, a proto nemusím moc mangu. Barevnost dává čtenáři další rozměr vnímání děje. Za mě se jedná vyloženě o jeho podstatnou součást. Abych se mohl do komiksu naplno ponořit, potřebuji barvy. Bez nich to prostě nejde. Jediné, co jsem z černobílé mangy strpěl, byly Vraždy v Dekagonu. Falešnému Spider-manovi jsem kvůli tomu strhnul body, to se prostě nedalo. Kapesní komiksové klenoty: Batman: Já jsem Batman je samozřejmě plně barevný, vlastně i velmi dobře nakreslený, ale nedosahuje na špičky jako Carnage: Naprostý masakr či Teenage Mutant Ninja Turtles 1 a 2 (Návrat do New Yorku a New York versus Želvy). Kapesní komiksové klenoty: Batman: Já jsem Batman má krvavý, tvrdý, nelítostný vizuál. Nic pro děti. Dokonce tam dojde i na sex, ale s cenzurou. Temnou, depresivní atmosféru však zcela postrádá. Není to zrovna v tomto tématu nějak potřeba, ale já holt vyrůstal na Silent Hill 2 – co nemá depku, je na hnědku.
Závěr
Kapesní komiksové klenoty: Batman: Já jsem Batman příběhově dost schizofrenním počinem. Úvodník dále nenavazuje, první část je naprosto gradací i vyprávěním zcela odlišná od té druhé. Epilog je také dost samostatný. Jako soubor různorodých historek je super. Mě tento komiks bavil, avšak trpí na právě tuto výtku. Grafické zpracování se neliší od Konce LiDCtva či Soví Ságy. Jen není temná, depresivní či antidepresivní. Přesto se však krví nešetří, násilí je zde skoro nonstop. Batman má charisma, je skvěle vykreslen. Dialogy jsou logické, jediné klišé spočívá ve jménech některých nepřátel. To jsem občas i prskal smíchy. Scénář je jinak skvěle sepsaný, další výhradu mám ale k tomu, že tvůrci již počítají, že budu znát všechny postavy z DC Batman univerza. Neznám, musel jsem často googlit, což mě odvádělo od čtení. To není moc zdařilé. Avšak za cenu nějakých dvou set třiceti devíti korun je to jasná „must have, must own“ koupě. Hutný, kvalitní obsah, který potěší každého čtenáře, jenž hledá povedenou knížku. Na léto je to perfektní, nenáročné čtení.
Finální hodnocení: 7/10
