Contra: Operation Galuga – Recenze
2 dubna, 2024Může ve světě, kde hráči očekávají obrovské otevřené světy a mnoha hodin herní doby uspět run-and-gun hra, za níž stojí vývojáři ze studia WayForward? Řeč je samozřejmě o novém přírůstku do kultovní série Contra, které leží ve vlastnictví vydavatelem Konami, který je hráčům znám především díky fotbalovému simulátoru Pro Evolution Soccer – dnes již eFootball. Do dnešní doby obsahuje série, která započala svou cestu již v roce 1987, více než 10 her. Dnes se společně podíváme na nejnovější přírůstek, jímž je Contra: Operation Galuga.
Na první pohled vás zaujme vizuál, který je hodně vzdálený od toho, na co jsme v dnešním videoherním světě zvyklí. Můžete se tak díky němu vrátit do vlastní minulosti, kdy se hry hrály ještě trochu jinak, někdy do konce na automatech. Vše je v podstatě jednoduché, vaším cílem je porazit ohromné množství nepřátel, než se postavíte bossovi. Celá bláznivá akce je pak doplněna rytmickým soundtrackem, který vás nejen nabudí ale doplní rovněž atmosféru zběsilé akce. Operace Galuga je sice koncipována jako pokračování původního Contra, mnohem blíže má ale ve skutečnosti remaku.
Ovládat budete stejné hrdiny jako je Bill Rizer a Lance Bean, budete procházet i stejnými úrovněmi jako je například vodopádová oblast s mimozemšťanem na konci. Zmínit musím například úroveň s motorkami, která pro mě byla příjemnou změnou oproti těm klasickým po svých. Rychlost motorek a celé mapy vás nutí k mnohem větší rychlosti likvidace nepřátel, jelikož se nemůžete zastavit a vše je stále v pohybu. Oproti původní Contře z roku 1987 se Operace Galuga odlišuje novými hratelnými postavami a jejich styly, postavy jsou také namluveny a vše je doplněno cutscénami. Nové jsou pak také pseudo 3D úrovně, ve skutečnosti jde spíše o 2D úrovně, kdy vám hra mapu otočí, což pak přináší pocit 3D. Všechny tyto novinky pomáhají osvěžit zážitek, který hra přináší aniž by byly nějak výrazně narušeny kořeny série.
Ne všechny inovace, které ale hra přinese jsou změnou k dobrému. Oceňuji, že hra obsahuje příběh a přináší nám kontext toho co a proč naši hrdinové dělají. Osobně to ale považuji za lehce zbytečnou část, jelikož příběh mě velmi brzy přestal zajímat a samotné příběhové sekce jsem začal přeskakovat, jelikož jsem chtěl hrát a hrát. Jen nehybné psaní suplující dialogy mě nezaujaly už od první chvíle, navíc je toto nehybné psaní zdlouhavé. Což je škoda, jelikož hra má skvělé tempo, vše skvěle utíká a pak jste na nějakou dobu zaseknutí na nudných dialozích.
Aby hraní ale nebylo jen o jednoduchém probíhání úrovněmi bez jakéhokoli možnosti vylepšení i zde máte možnost je získat nákupem a vaší postavu tak trochu více posílit. Za splnění jednotlivých úrovní získáte kredity, které můžete v obchodě směnit za perky i permanentní vylepšení pro postavu. Koupit tak například můžete navíc jeden health bar či přímo celý život. Může se to zdát jako málo, ale i toto vylepšení může znamenat rozdíl mezi splněním nebo nesplněním operace. Za každé malé vylepšení budete rádi, jelikož titul rozhodně patří mezi obtížnější hry.
Jelikož hlavní premisou hry je střelba, rád bych také zmínil zbraně, které ke střelbě neodmyslitelně patří. Zbraně vždy můžete mít dvě, primární a sekundární. Můžete mezi nimi libovolně přepínat a najít si tak vhodnou kombinaci. Na začátku máte jen základní kulomet, průchodem operace pak máte možnost sestřelit létající robůtky, kteří vám náhodnou další zbraň poskytnou. Zde například můžete zakoupit jedno z vylepšení dostupných v obchodě, které vám poskytne možnost začít operaci s nějakou jinou konkrétní zbraní (to jaká zbraň to bude záleží na tom, jaké vylepšení si koupíte – můžete si vybrat). Pokud seberete stejnou zbraň jako již máte, dojde k vylepšení stávající zbraně na další level zbraně a ta se tak stane účinnější (samozřejmě také můžete zakoupit perk, který zbraň ihned po sebrání vylepší na druhý level).
To jakou jsem měl zbraň zásadně ovlivnilo to, jak jsem jednotlivými úrovněmi procházel. Nejvíce se mi zalíbila zbraň, která střílela naváděné rakety a já mohl v podstatě jen procházet úrovní a bezhlavě drtit tlačítko pro střelbu, bez toho, abych musel jakkoliv mířit, jelikož naváděné rakety nalezly svůj cíl i bez mého míření. Pokud jsem ale naváděné rakety ztratil v důsledky obdržení poškození, můj průchod úrovní se značně prodloužil a já tak musel postupovat opatrněji a mířit. Zbraně mi přišly neskutečně nevyvážené, jelikož naváděné rakety za mě byly opravdu OP a například kulomet nebo plamenomet jsem používal opravdu jen v krajních případech. Své zbraně můžete také využít jinak, zbraň můžete například obětovat a získat tak krátkodobý efekt, který například spustí smršť kulek. Tuto možnost jsem využíval opravdu jen v těch nejkrajnějších případech, smysl mi to dávalo jen tehdy, kdy jsem tušil, že mě čeká smrt a já bych tak stejně o zbraň přišel.
Příjemným potěšením pro mě bylo, že celý příběhový režim lze projít ve dvou hráčích. Věřím tedy, že právě tato kooperace bude hrát v rámci většinu průchodů hrou prim u největšího počtu hráčů. Ostatně to jsme přece milovali už na původních automatovkách. Pojďme se ale nyní podívat na další módy, které hra nabízí. Titul nabízí vedle kampaně také režimy Arcade a Challenge. První zmiňovaný režim nabízí kooperaci až čtyř hráčů. Vaším úkolem je dostat se co nejdále dovedete s určeným počtem životů. Kooperace čtyř hráčů zní opravdu skvěle. Skutečně by tomu tak mohlo být, bohužel se jedná jen o lokální kooperaci a nikoli online kooperaci. Což je rozhodně škoda a vnímám to jako nevyužitý potenciál. Oproti tomu mód Challange testuje vaše schopnosti s různými omezeními, jedním z nich může být například projití úrovně bez střelby ze zbraně. Mód nabízí různé varianty, avšak při delším hraní se může rychle omrzet, jelikož procházíte stejnými osmi mapami jako v příběhové kampani.
Již při prvním pohledu na screeny ze hry určitě tušíte, co vám může hra nabídnout. A je to skutečně tak, nenajdete zde mnoho překvapení. Titul spíše míří na fanoušky starších dílů, jelikož si myslím, že bude neskutečně těžké oslovit dnešní náročné a řekněme i rozmlsané hráče. Na závěr bych se také chtěl vyjádřit k ceně, která je dle mého názoru celkem přestřelená, jelikož titul vyjde na tisícovku. A říct si tisícovku za jednoduchou a časově nenáročnou hru, byť se jedná o „remake“, ač legendární, za mě není úplně optimální. Pokud by hra obsahovala online kooperaci a cenovka by byla nižší titul by určitě obdržel nějaký ten bodík navíc.
ZÁVĚREM
Čas, který jsem s hrou Contra: Operation Galuga strávil rozhodně nehodnotím jako promrhaný. Bohužel se pravděpodobně bude jednat o titul, který mi z paměti celkem rychle vymizí. Od remaku bych čekal možná více, než jsem dostal. Nicméně hra své kořeny nezapře, jen je škoda, že toho nebylo prostě víc, něco, kvůli čemu by se mi právě tato nová verze vryla do paměti a nahradila třeba onu legendární klasiku.
7/10
Datum vydání: 21. února 2024 – Potřebné místo: 12 GB
Distributor ČR: CENEGA Czech – Česká lokalizace: NE
Svého prodejce hry Contra: Operation Galuga můžete vyhledat na Zboží.cz
