Je tomu asi rok, kdy jsem recenzoval předchozí díl zběsilých arkádových závodů těchto malých autíček. Když do redakce dorazil právě Infinite Rush a Jirka mi ho nabídl k zahrání, začalo mě náhle bolet v krku do takové míry, že nešlo si ho vzít. Představa vyzkoušet si opět mdlou nudu mě moc nelákala. Přes den mě čekalo sepsání bojovky ze světa Marvel, takže se mi Hot Wheels úplně vypařily z hlavy. Až pozdě v noci mi to nedalo a juknul jsem na trailer a říkám si: „aha, tak to mě v tom krku asi až tak nebolí“. Ukázka na YouTube byla parádní. Otevřený svět, volné ježdění, několik tropických ostrovů a tuna nepovinných úkolů. Pokud si pamatujete tu esenci z dob PS1, kdy zapnete Tony Hawk´s 2 či Drivera 2, a jdete na celý den o Vánocích smažit, jste doma. Takhle to na mě začalo působit.
Novinářský klíč si naštěstí nikdo z redakce nevzal a druhý den mi dorazil. Já nad Infinite Rush strávil dva dny nonstop, teď mám den volna, protože už mi není patnáct. Starší občané si totiž musí dávat alespoň jednu celodenní pauzu. Naštěstí hru nevyvíjelo to stejné studio, které stálo za titulem z roku 2025, zde je tedy všechno jinak – vlastně obráceně. Namísto uzavřené, monotónní trati tu máte hned čtyři krásné ostrovy, tunu autíček k vyzkoušení (pokud si je za body odemknete), hlavní závody a také tunu nepovinných úkolů. Je toho obrovská nálož, držící si naprosto stejnou úroveň zábavy od začátku do konce. Screamer byl rychlý, zábavný, ale debilně se ovládal (ta herní mechanika nárazů do soupeřů s driftováním byla naprostá bolest), Hot Wheels z loňského roku zase nenabízel nic, u čeho by někdo vydržel déle než pár hodin. Zde je to jinak. Tohle je adept na vánoční dárek. Nejen pro děti, ale i pro dospělé publikum. Z původního bolení v krku se vyklubala epická záležitost, kterou jsem málem minul. Stačilo se jen nepodívat na úvodní trailer a mohlo být vše jinak. Vlastně náhoda. Někdo by poznamenal: boží úděl.
Ať tak nebo tak, měl jsem kliku. O tom je vlastně i život. Jednou máte štěstí, jindy fakt obrovskou smůlu. V závodech v Infinite Rush však ani jedno z toho neplatí. Zde jezdíte, jak nejlépe umíte, snažíte se předhonit své soupeře či si jen udržet pomyslné první místo. Obtížnost je tu fakt na střední úroveň jednoduchá. Vývojáři mysleli i na děti, takže se mi nestalo, že bych neměl v něčem absolutní prvenství. Jen jednou se musel závod opakovat, nechtělo se mi smířit s druhým místem. Pokud tedy máte malé děti, dejte jim to na nastavení: snadné, nebudou mít žádné stresy s tím, že by to nedokončily. Navíc s nimi můžete strávit celé den, protože tohle je pro všechny věkové skupiny. Samotná jízda způsobuje závislost, plnění nepovinných úkolů taktéž. Od konce léta obecně platí, co se bude kupovat na Vánoce jako dárek pro ostatní či pro sebe. Kromě Sinking City 2 se Hot Wheels umístilo na předních pozicích na must have, must buy záležitost. Ať návyková hratelnost, nádherná grafika či dostatečná „životnost“ dokáže bez problémů obhájit cenovku dvanácti stovek.
Uhni mi z cesty, bábo s igelitkou!
Tím, že je celý titul koncipován i pro ty nejmenší, Hot Wheels nemá ani v jednom ze čtyř ostrovů žádné lidi. Není to Armageddon, nečekejte krvavé orgie, kdy masivně házíte svým nárazníkem báby s igelitkou, jdoucí do Penny pro vajíčka ve slevě, na svou kapotu. Já si toho vlastně ani dlouhé hodiny nevšiml, jezdíte po jednotlivých ulicích tak rychle, až se Vin Diesel závistivě chytá za svou plešku. To, co jde sundat, je vlastně úplně všechno, co vidíte a není to barák či budova. Křoví, zátarasy, stromy, zábradlí, lampy, palmy, semafory – to vše jde srazit, aniž byste se o ně při jízdě na debila zarazili, museli zdlouhavě couvat a pak znovu pokračovat v jízdě. Zde prostě jedete, cokoliv, co vám stojí v cestě, to sundáte. Jako kdybyste narazili do igelitky, co bába ještě drží v ruce, když se vrací domů spokojená, že odchytla máslo o 25 procent levněji. Babku sice nesundáte, zato si užijete vše ostatní. Jak jsem již psal, mám po celou dobu nastavenou normální obtížnost (dá se kdykoliv změnit), ze všech hlavních závodů s výjimkou jednoho mám první místo.
Na první pokus! Screamer byla likvidačně obtížná, umístění se na prostřední příčce byla i tak výhra. V Infinite Rush si nejen užijete samotné závodění, ale i ten pocit, že vyhráváte. Další plus je šířka tratí. Sice se vždycky musíte trefit do trochu užšího záchytného bodu, kterých je skrz celý úsek několik, jinak jezdíte v otevřeném světě, takže ulice jsou dostatečně prostorné, abyste neustále nenaráželi do hran tratě jako se to stávalo u Hot Wheels z roku 2025. Stísněný prostor k manévrování u letošního dílu Hot Wheels tu naštěstí není. Ani imbecilně těžkopádné driftování jako u Screamer zde nehledejte. Když drift, tak zábava, která je jednoduchá. Auta se skvěle manévrují. Pokud by i tak byl problém, stačí si vybrat autíčko s co nejlepším balancem, případně mu udělat vylepšení a přidat mu další bod pro snazší smykování.
Jízda je tedy odměna. Ostrovy odemykáte postupně, jsou celkem čtyři. První dva jsou nádherné, tropické oblasti. Třetí je tovární, pouštní oblast. Čtvrtá je japonská, feudálně-moderní čtvrť, jíž můžete vidět na přiložených obrázcích k recenzi. Už od samého začátku si můžete jet, kam chcete, dívat se po celé mapě, jezdit si volným stylem či plnit nepovinné úkoly. Ty spočívají v co nejrychlejším projetí úseku, udržení si co nejvyšší rychlosti, focení památek, hledání na tři sta poschovávaných tokenů či v porážení opravdu nekompromisních rivalů. Nemám ještě vše objevené ani dokončené, takže se obsah může ještě doplnit o další výzvy. Co vím, pátý ostrov teprve dorazí v rámci placeného DLC. Pokud však máte ultimátní edici, nic již neplatíte. Asi bych poprvé v životě doporučoval si pořídit tu nejdražší verzi hry, abyste měli pak „zdarma“ i ten pátý ostrov. Ten by měl být na způsob Itálie, takže pro fanoušky Loupeže po Italsku (The Italian Job) se jedná o naprostou povinnost. Hratelnost je tak na špičkové úrovni, opravdu jsem rád, že mě po úvodním traileru přestalo bolet v tom krku. Jízda je skvěle navržená, prohánět se v maximálním tempu po jednotlivých mapách je jako jezdit na skateu v Tony Hawk´s 2 na PS1 – návykové, kdy o tom mluvíte další den ve škole i s těmi, kteří vůbec nechápou, o čem to sakra kecáte. Co se týká „hlavních misí“ – není tu žádný příběh. Jen máte několik důležitých okruhů k pokoření a měli byste skončit na prvním místě. Po pár výhrách se vám následně zpřístupní boss – rival. Když ho předeženete, posouváte se na další ostrov. Tato mechanika funguje skrz celou hru. Mě to naprosto pohltilo, Infinite Rush má atmosféru i koule titulů z konce devadesátých let, kdy člověk propařil celý den a zapomněl, že měl být po celou dobu ve škole.
Je tu horko, no jsou to tropy…
Jednou mě jako malého kluka vzala matka do Itálie a celá nadšená se mě zeptala, co na to říkám. Moje odpověď ji sundala: „je tu horko, to nedám.“ Načež na mě reagovala slovy, že jsou čtyřicetistupňová vedra a co jsem asi tak čekal. Já jen namítl, že kdybychom jeli spíše do Norska, nemuseli bychom propotit tři trička denně, načež mi vzteky dala pěstí. Od té doby mě už nikam s sebou nevzala. Tropy jsou však i v tomto díle Hot Wheels. První dva ostrovy jsou klasicky karibské – palmy, jižanská atmosféra, slunce, moře, pláže. Tam není po audiovizuální stránce absolutně co vytknout. Třetí mapa je o trochu horší, jelikož se jedná o pustinu s továrenským konglomerátem. Neříkám, že se jedná o nudu, ale těžko byste našli něco fantastického na prachu s pískem. Nic. Poslední ostrov je pecka jak svině – feudální japonské město s moderní architekturou. Zde se jedná o kombinaci středověku s modernitou. Nádhera. Jednička s hvězdičkou. Tato oblast má hodně kopců se zatáčkami, takže zde rozhodně čekejte Tokijskou jízdu.
Grafické zpracování je ostré, krásné, dechberoucí. Vše na PS5 PRO běží v plynulých šedesáti snímcích za sekundu bez jediného zakolísání. Svět je skvěle nakreslen, má parádní design, jízda skrz ulice, opuštěné oblasti či horské kopce je návyková záležitost. Jediný mínus je, že se nestřídá den s nocí, není zde déšť či jakýkoliv prvek počasí. Máte jen jedno statické podnebí a neustále den. To je škoda, Infinite Rush má vlastně obrovský potenciál. Asi si tvůrci tak úplně nevěřili, což ukazuje i na nižší cenovku, než měl Screamer či (tuším) loňský Hot Wheels. Kdyby vývojáři toto do Vánoc přidali, jednalo se by se o kandidáta na hru roku. On upřímně už beztak je, ale grafické zpracování by bylo zase o level výše. To sráží pak v závěrečném hodnocení jeden bod dolů, což je škoda. Mohl to být pak klidně plný počet. Tohle je něco, co jde zpětně během pár měsíců doplnit bez větších obtíží. Přidat noc a déšť či rovnou automaticky proměnlivou dobu včetně střídavého počasí je něco, co všem bude po pár dnech celodenního hraní chybět.
ZÁVĚREM
Hot Wheels: Infinite Rush je pro mě překvapením roku. Původně jsem čekal mdlou, nudnou závodní hru, ale je to přesný opak – návyková, zábavná arkáda, která za dvanáct stovek vlastně nabízí víc než by měla. Obsahuje celkem čtyři velké ostrovy, plno povinných i nepovinných úkolů skrz celé mapy. Vozidel je extrémní množství, postupně si je tak odemykáte. Máte však základní čtyři typy aut: pro standardní jízdu na tratích, pro driftování, na extrémně rychlou jízdu nebo na tu pomalejší, kdy je vaším cílem srážet všechny objekty v rámci dané oblasti v časovém limitu. Obsahu je hodně, škoda jen, že si tvůrci poslední ostrov (Itálii) nechali pro placené DLC. Na druhou stranu ultimátní edice to již obsahuje a na PS Store stojí 2 380. Pátý ostrov tak stojí tisíc korun, což je asi dost na hlavu. Měl by se však dát pořídit samostatně, takže doufám, že to bude jen pár stovek. Cenová politika moc vydavateli nejde. To, co jim jde, je ten zbytek – perfektní hratelnost, nádherná grafika, dlouhá životnost. Nepovinného obsahu je zde hodně, ale mohlo by ho tu být ještě o něco víc. Jediná skutečná výtka (kromě cenové politiky, kdy čtyři ostrovy stojí 1 200 a pět ostrovů 2 300…) je absence střídání dne s nocí včetně počasí. Máte zde jen slunné vedro. Mně to až tak nevadilo, ale titul se mohl dotáhnout do absolutní dokonalosti. To se zde bohužel nestalo. Mohl si odnést plné hodnocení, ale bod zde strhnout musím. Za mě se každopádně jedná o must have, must buy záležitost s tím, že pokud hledáte pro sebe, své děti či pro přátele nějaký dárek na Vánoce pod stromeček, máte vybráno. GTA 6 bude hrát každý, to je jako někomu kupovat televizi. Tu si každý dokáže pořídit sám. Z Infinite Rush však budou překvapení i nadšení zároveň.
9/10
Testovaná verze: Playstation 5 Pro / Datum vydání: 10. září 2026 (Ultimate Edition 7. září 2026) / Potřebné místo: 50GB / Distributor ČR: Playman.cz / Česká lokalizace: NE
