Life is Strange: Double Exposure – Recenze

Life is Strange: Double Exposure – Recenze

19 listopadu, 2024 0 Od Adam Šindler

Příběhové hry, které bývají někdy označovány jako „interaktivní filmy“ se rozrostly o další kousek. Vyšlo totiž Life is Strange: Double Exposure, které vypráví nový příběh se známou hlavní hrdinkou. Vrací se oblíbená Max, kterou si můžete pamatovat z prvního dílu Life is Strange z roku 2015. Původní příběh s Max byl také důvodem, proč jsem si příběhové hry tohoto typu oblíbil. Série se sice dočkala několika pokračování, vedlejších příběhu a prequelu, avšak žádný ve mně nedokázal vyvolat to, co první díl. Pojďme se nyní podívat, jestli se v novém titulu série vývojářům z Deck Nine podařilo naplnit vysoká očekávání fanoušků.

Je fér si přiznat, že ohledně návratu Max panovaly jisté obavy. Ne všichni fanoušci totiž byli za návrat této hlavní hrdinky rádi. Max již není v Arcadia Bay, ale na Kaledonské univerzitě ve Vermontu, kde pracuje jako univerzitní fotografka. Pořád je to ta stejná Max, kterou známe z prvního dílu série. Dělá trapné vtipy, přehnaně analyzuje své okolí a nově díky foťáku také tvoří velké množství fotek. Max dospěla, avšak minulost ji stále trápí, což je vám připomenuto již v úvodních sekvencích hry. 

Na univerzitě potkává nové postavy jako jsou Moses, Safi, Gwen a Amanda. Vývojáři odvedli dobrou práci, jelikož Safi i Mosese si brzy oblíbíte a postav, které budou působit autentický naše hrdinka potká mnohem více. Například Reggie, student školy, kde Max učí přehodnotí občas své rozhodnutí, jelikož vidí Max jako autoritu. Nebo Gwen, profesorka Kaledonské univerzity, si spoustu věcí nechává pro sebe. Jelikož stejně jako ve skutečném světě vám o sobě lidí neřeknou vše hned potom, co jste se k nimi setkali. Každá z postav má svůj příběh a je jen na vás, jak moc proniknete pod pokličku jednotlivých postav. 

Pochválit musím interakce s postavami, která je ještě umocněna roky vývoje série Life is Strange. Výrazy obličeje a dialogy působí, v porovnání s titulem, kde jsme viděli Max poprvé, až neuvěřitelně. Pokud řeknete postavě „něco špatného“ chvíli se na vás může znechuceně dívat, než vám odpoví. Nebo pokud odtáhnete někoho od skupiny, mohou se na vás ostatní postavy dívat s výrazem, že jste je vyrušili. To sice není ve hrách nic nového, avšak je to přesně to, co dodává titulu pomyslnou další vrstvu hratelnosti. 

O několik kroků vpřed se posunula také grafika, na PS5 funguje vše plynule bez jakýchkoliv propadů snímkové frekvence, avšak párkrát jsem narazil na situace, kdy některé textury neseděly tam, kde by měly být. Ve škole tak například neseděly dveře v pantech, ale byly posunuty o metr vedle. Max se měla do místnosti dostat, avšak bránila ji neviditelná bariéra. Když jsem však zmáčknul tlačítko, které mělo dveře otevřít, dveře se jako mávnutím kouzelného proutku objevily tam, kde měly být a čehož byla následně důkazem i krátká cutscéna. 

I v tomto titulu funguje vše tak, jak jsme zvyklí a jak je pro sérii Life is Strange typické. Chodíte, mluvíte s postavami, nově fotíte a činíte volby, které dále ovlivní to, jak se příběh vyvine. Důležité volby vedou ke zpomalení času, po volbě jste pak ještě upozorněni, že tato volba bude mít důsledky. Fanoušci série si užijí odkazy na minulou hru, uvidí ale také jak se jejich oblíbená série neustále posouvá. Příběh dotvářejí i takové maličkosti jako jsou textové zprávy, i zde naleznete odkazy na Life is Strange 1. 

Když Max potká smrt blízké osoby, probudí se v ní schopnosti, které si dávno myslela že už nemá. Avšak místo schopnosti vrátit čas nyní Max umí přepínat mezi jednotlivými časovými dimenzemi. Nebudete tak mít možnost vrátit se k volbám jako s původní Max, za to budete mít k dispozici dvě časové dimenze. Dát Max jiné schopnosti byla velmi dobrá volba, jelikož záhada, která se celým příběhem táhne by byla díky vracení času vyřešena jedním otočením dlaně. Dvě dimenze také znamenají, že budete prozkoumávat dvě oblasti, které se od sebe liší. Budete sice chodit po stejných lokacích, avšak rozdíly mezi nimi poznáte na první pohled. Jedna z dimenzí je označena jako „živá“ a druhá jako „mrtvá“. Lokace v jednotlivých dimenzích jsou sice stejné, avšak nabízejí protiklady. Jedna dimenze je smutná, ponurá a poznamenána smrtí. Druhá je však veselá, optimističtější a nabízí vánoční výzdobu. Aby Max odhalila, co se stalo má nově k dispozici schopnosti Pulse a Shift. Díky první jmenované si může do jedné dimenze přepnout projekce postav z dimenze druhé. Schopnost Shift pak umožňuje přenést objekty mezi dimenzemi. 

Titul obsahuje 5 kapitol, z nichž každá zabere dvě až tři hodiny. Což je sice o něco kratší než v předchozích dílech této série. Nevnímám to ale jako něco špatného, spíše naopak. Vše plynulo přirozeně a neměl jsem pocit, že bych někde musel ztrácet čas vyplňováním akcí nebo kličkováním na večírku jen proto, abych natáhl herní dobu. Příběh se zabývá řadou těžkých témat, od rozchodu, úzkosti, po způsob, jakým truchlíme při ztrátě milovaného člověka. Témata jsou však popsána tak dobře, že ve mně nevzbuzovala pocit, že by se je autoři snažili, jakkoliv zmenšovat.

Nebojím se označit Life is Strange: Double Exposure za důstojné pokračování titulu z roku 2015, které si oblíbily miliony lidí. Celá série se posunula kupředu, ať už je to samotná grafika nebo postavy jako takové, které jsou stále více autentičtější. Nad občas nesedícími texturami dokážu přivřít oči, jelikož je to něco, co sice zážitek lehce narušuje, ale rozhodně jej to nekazí. Více mě štvalo načítání mezi jednotlivými lokacemi. Ano, načítání bylo rychlé ale i tak, opravdu musí v takovéto hře být? Jako další minus se dá rozhodně zmínit i pocit, že vaše volby nemají až takový dopad na celkový příběh, jak se může na první pohled zdát. Zmínit chci ještě odladění zvuku, jelikož se mi párkrát stalo, že přes hudbu, která hrála v místnosti jsem jen stěží slyšel probíhající konverzaci. 


ZÁVĚREM

Závěr recenze mohl vyznít negativně, opak je ale pravdou. Life is Strange: Double Exposure je skvělá hra, která si rozhodně zaslouží vaši pozornost. Ano, má své chyby, ale pozitiva je jednoznačně převažují. Jako fanoušek série jsem rád, že jsem si mohl za Max ještě jednou zahrát. A kdo ví, možná to nebylo naposled. 

Datum vydání: 29. října 2024 – Potřebné místo: 22,12GB
Distributor ČR: CENEGA Czech – Česká lokalizace: NE