Riders Republic – Preview

Riders Republic – Preview

27 srpna, 2021 0 Od Jiří Hora

Ubisoft vypustil v minulém víkendu mezi několik vyvolených uzavřený beta test jejich chystané MMO sportovní adrenalinové hry Riders Republic. Ačkoliv se může tato hra někomu jevit jako naprostá novinka, jde o jakousi evoluci, či nepřímé pokračování, všem dobře známé hry STEEP. Ta přinesla zajímavý koncept sportovní online hry, která sázela na zimní sporty jako snowboarding, lyžování. Ve hře ale nechyběli i další disciplíny jako wingsuit, či paragliding. První dvě varianty ale jednoznačně vedli. Riders Republic bere všechny tyto disciplíny a okořenil je o adrenalinovou cyklistiku, jetsuitu a další.

Beta test před nás postavil určitou úvodní část hry, která nám umožňuje si vyzkoušet zejména dvě disciplíny, cyklistiku a snowboarding/lyžování, nicméně nakonec došlo i na ty rocketwingy, či jet suity. Ve hře je několik druhů kol, najdeme zde horská kola, silniční kola a pak takové ty party záležitosti jako pojízdný stánek s párky, atp. Snowboarding a lyžování pak tvoří stejnou kategorii, je tedy jen na nás na čem chceme jezdit. Navíc máme možnost jezdit jak z pohledu vlastních očí, tak i ze třetí osoby, volba je zde na nás. Upřímně sjezdy na kolech jsem preferoval pohled vlastních očí, jelikož mi přišlo, že mám nad vším větší kontrolu. Pokud tedy děláte triky, hra vás sama přepne do pohledu z třetí osoby pro přehlednost v okolí. Což jsem rozhodně kvitoval. Naproti tomu pokud jde o snowboarding, či lyžování, zde jsem zase hrál pouze z třetí osoby a to právě větší přehlednosti.

Největším otazníkem pro mě bylo ovládání. Hra nabízí tři možnosti layoutu pro ovladač. Buď zde máme možnost triky dělat tlačítky a tedy nepřijdeme o možnost rozhlížení se páčkou po okolí. Toto ovládání mě osobě přišlo nejvíce zmatečné. Pak je tu nastavení tzv. Trickstera, které vám triky umožňuje dělat pomocí analogových páček, skok pak provádíte rovněž analogovou páčkou. Pro sjezdy na kolech je trickster ideální volba. Jenže už mi to tolik nevyhovovalo na snowboardech, či lyžích. Ostatně je tu ještě třetí varianta jednoduše pojmenovaná STEEP. Ano, zde je ovládání shodné se zmíněnou hrou a na snowboardech a lyžích jsem byl okamžitě ve svém živlu. Ale. Na kolech to opět nebylo ono. Najít tedy balanc mezi vším? Nejsem si úplně jistý. Takže jsem osobně přepínal v závislosti na disciplínách layout ovládání. Možná je to ale jen můj osobní pocit. Pokud jde o jetsuity, tak zde není žádný problém v ovládání, zde jde spíše o to, neplést si klesání a stoupání a vědět, kdy ve správnou chvíli regulovat trysky.

Ve hře si nejprve projdeme jakýmsi úvodem, který nás seznámí s mechanikami hry, což každý bude jistě kvitovat, jelikož hra toho vskutku nenabízí málo a to už v samotné betě. K dispozici je tvorba vašeho jezdce, kterého následně můžete upravovat. Kupovat různé věci, ostatně jako tomu bylo ve hře STEEP. Funkčnost tohoto prvku je ve směs stejná. To samé platí o kolech, prknech, či lyžích. V plné hře pak na dalších sportovních pomůckách. Nicméně nový „gear“ můžete získat i po závodě, kdy získáte jistý počet hvězdiček za splněnou challenge. Ne vždy je totiž nutné vyhrát. Hra před vás staví ještě další výzvy, jako ani jednou nespadnout, nevyjet z cesty, umístit se v určité obtížnost, udělat takový a takový trik, využít k trikům část na sněhu atp. Je toho zkrátka hodně a výzvy nutno říct jsou někdy skutečně výzvami a to se mi skutečně líbilo.

V každém závodě, či lépe disciplíně, můžeme získat až tři hvězdy. Ty nejen, že vám zpřístupní nějaké to kolo, prkno, lyže a další, ale splnění určitého počtu vám odemkne další disciplíny. Pokud jde o kola, tak jde většinou o klasické závody, snowboardy a lyže jsou většinou vedeny na skore a vaším cílem je tak udělat maximální skóre na trikách. Mě velice překvapily kombinované závody. Zde se tvůrci inspirovali druhým The Crew, kde jste také ze silničního závodu náhle přešli na lodě, či letadla. Myslím, že tvůrci právě pro disciplíny a jejich koncepci využili právě spíše The Crew 2, než STEEP, z něhož hra vychází. Ať už je to tak, či tak, pro potřeby Riders Republic to vlastně funguje. I když to vše odhalí až plná hra ve své plné kráse, či zděšení, to se teprve ukáže.

Mě samotného nejvíce uhranulo prostředí. To sice má své vizuální nedostatky, znát to je zejména ve chvílích, kdy vám dá hra šanci přičichnout k jetsuitu/rocketwingu a vy vše sledujete z výšky. Zde je ještě třeba zapracovat na nějakých těch detailech. Nicméně vše závisí na výšce ve které se pohybujete. Pokud se ale budeme pohybovat nohama na zemi a něco vám říkají americké národní parky jako Zion, Bryce, Sequia, či Yosemity, pak budete v sedmém nebi. Na těchto místech jsem osobně byl a nutno podotknout, že ačkoliv nejsou 1:1, tak na vás dokážou dýchnout svou typickou atmosférou, v sedmém nebi. Hra vám tímto dává také šanci, jak si tato místa „prohlédnout“ z pozice, kterou vám realita prostě umožnit nemůže a to z toho důvodu, že byste z toho nejspíše nevyvázli živí. Faktor smrti hra vždy s radostí eliminuje že a proto ty hry také hrajeme.

Asi tedy chápete, že mapa, kterou nám hra předkládá je obrovská a ano, skutečně je obrovská. Takže budete rádi za každý fast travel point, který ve hře je. Pokud se nacházíte na zasněžených oblastech, pak můžete k rychlejšímu přesunu využít sněžný skútr. Hra patrně něco podobného nabídne i pro zbytek krajiny, ale v betě jsem na to bohužel nenarazil, ale věřím, že něco zde skutečně bude. Sice můžete pro cestu zde využívat svého kola, ale tak rychlý jako skútr na sněhu určitě nebudete.

Ano, Riders Republic je skutečně MMO záležitostí. Po celé herní mapě se pohybuje skutečně ohromný počet hráčů a to ze všech platforem, jelikož titul podporuje cross-play napříč všemi platformami. Kdybyste se ale chtěli omezit na svou platformu, pak je to možné a to zakázáním této funkce. Hra tak využívá pro hledání hráčů zejména Ubisoft Connect profil, ve hře máte zobrazen ale i svůj účet vázaný na platformu. Je to dáno tím, že na různých platformách by mohly kolidovat účty. Takže dvojice nicků v jednom profilu hry je vcelku logickým řešením.

Koncepce MMO však sebou nese i jisté nevýhody, tak předně hra nemůže čerpat z možností SSD disků, jelikož vše je závislé na připojení k serverům. Takže pomalejší připojení vám, ale i ostatním, natáhne nahrávací časy. To je ale něco, s čím se musí u podobné hry počítat. Pokud jde ale o fast travel přesuny po mapě, tak ty byly na Xbox Series X skutečně vteřinové. Na této platformě jinak hra vypadala poměrně k světu, jak jsem říkal, když zrovna neplachtíte v oblacích, tak je svět plný života (díky dalším hráčům) a různých objektů, vegetace a tak podobě. Pohled na krajinu je více než uspokojivý. Ostatně nejlépe vám vše řeknou okolní screenshoty. Hra také běžela klidných 60 snímků za sekundu. Zde je možné, že vývojáři v plné hře sáhnou k dalším režimům zobrazení, ale to už spekuluji.

Riders Republic ve mně zatím vyvolává stejné pocity jako před lety STEEP. Podobná hra má ve světě videoher své místo a hlavně dokáže skutečně zabavit a být i příjemnou zábavou a to díky dobře nastaveným výzvám v jednotlivých disciplínách. Pro lovce trofejí ideální záležitost. Jsem velmi zvědaví, jak na mě hra dýchne v plné verzi. Beta test mě zatím lehce navnadil a doufám, že finální produkt nakonec nezklame. Jistě nepůjde o vrcholnou videohru, ale já od tohoto titulu očekávám alespoň to, že splní svůj účel a bude dobrá v tom, v čem být má.