Age of Wonders: Planetfall – Recenze

Age of Wonders: Planetfall – Recenze

17 srpna, 2019 1 Od Jiří Hora

Strategický žánr nikdy nebyl na konzolích úplně doma a to zejména proto, že na gamepadech se tento typ her neovládal zrovna dobře. Současná generace ale oproti předchozím zažila v tomto směru menší boom, čemuž v posledním roce pomohla zejména podpora myši a klávesnice. Já osobně opustil vlny žánru strategií již poměrně dávno, ale když se naskytla možnost zrecenzovat nejnovější Age of Wonders s podtitulem Planetfall, neodmítl jsem. A hned z kraje mohu říct, že se sérii nemám naprosto žádné zkušenosti, takže jsem v tomto směru byl nepopsaným listem a hra mě tak měla možnost značně překvapit. Stalo se to? Jednoznačně.

Age of Wonders: Planetfall nás zavede do hlubokého vesmíru, kde je vše ovlivněno takzvaným Voidem s nímž se život na všech planetách značně změnil. Tato neznámá kataklyzmatická změna přinesla zkázu Star Union, mezigalaktické lidské vlády. Frakce bývalé Star Union následně povstávají a bojují o dominanci. Veškeré toto dění má být úsvitem nové budoucnosti lidstva. Avšak neméně důležité je i rozřešení samotné podstaty tajemné kosmické události, která způsobila zničení Hvězdné unie. Tím vším nás provedou na dvě desítky samostatně fungujících částí kampaně, které nám nejen pomohou odhalit tajemství Voidu, ale také nás seznámí s různými rasami vesmírného universa Age of Wonders Planetfall, které je značně rozsáhlé s důkladně popsaným pozadím jejich původu.

System kampaně je vskutku velmi rozsáhlý a rozhodně vše nedohrajete za pár hodin, vlastně ani pár desítek. Jedna část, jenž funguje jako samostatná jednotka, vám může sama o sobě zabrat na jednu desítku hodin. Každá část kampaně, je pak provázena základním popisem jejího děje, avšak je trochu na škodu, že vývojáři z Triumph Studios, nepřidali alespoň na start a konec každé části nějakou pěknou cutscénu. Hře by to jenom prospělo, jelikož základní příběhová linie každé z kampaní je poměrně zajímavá a odráží zároveň události celé hry jako celku. Během hraní se také dočkáte celé řady dialogů mezi jednotlivými hrdiny daných frakcí a ras, jenž fungují rovněž místo cut-scén a jsou tedy zobrazeny v důležitých částech dané kampaně. Opět by neuškodila třeba i kratší cutscéna. Ale jde o můj osobní postoj k zocelení celého zážitku na úroveň, která by tento titul v řadách tahových strategií posunula na pomyslný vrchol.

Vedle onoho rozsáhlého systému kampaně jsou tu ještě dva další režimy a to Scenario a Online Multiplayer. V těchto režimech si lze nastavit jistá pravidla hry a to včetně rozměru mapy, základních surovin a třeba počtu frakcí/hráčů ve hře. Vše v závislosti na tom, jestli chcete hrát proti živým soupeřům, či proti AI oponentovi nabízejícím tři volby obtížnosti. Já beru režim Scenario hlavně jako doplněk hry, do něhož se pustíte v momentě, kdy máte za sebou onu kampaň a nebo si danou mapu toužíte jednoduše zahrát za některou z frakcí, která v kampani v dané mapě nebyla. Ostatně takto fungují režimy Scénáře napříč všemi podobnými tituly žánru strategií, kdy tahové navíc umožňují hraní scénářů v tak zvaném hot seat, což je vlastně hra více hráčů, kdy se ostatní střídají u jednoho zařízení. Zde to funguje na jedničku a pro mě to bylo tak trochu vzpomínkou na sérii Heroes of Might and Magic, zejména pak třetí díl, který jsem hrával asi nejvíce.

Age of Wonders Planetfall vedle standartních herních režimů nabízí ještě možnost tvorby vlastního Commandera, či chcete-li Hrdiny. Toho můžete vytvořit pomocí jednoduchého editoru, kterému rychle přijdete na chuť. Vybrat si můžeme zástupce jednoho z šesti národů jakými jsou Vanguard, Amazons, Dvar, Assembly, Kir’ko a Syndicate. K nim pak můžete zvolit několik abilit a také zbraní, které vašeho Commandera vyprofilují. Přizpůsobit jde i samotný vzhled. Pokud by vám ale nevyhovoval profil některého z vývojáři vytvořených hrdinů, pak i jej je možné upravit a pozměnit po všech stránkách. I když nejde o standartní herní režim, tak i zde se dostatečně, jak se říká, vyblbnete.

Samotná herní část se pak skládá ze dvou fází. První je politická mapa, kde rozvíjíte své město, zkoumáte herní mapu, nebo tvoříte svou armádu. Jak v případě politické, tak druhé fáze, tedy bojové části, vše probíhá v rámci tahů. V politické mapě můžete během jednoho tahu udělat pohyb s každým hrdinou, či jednotkou, zadat stavbu budov, nebo jednotek, ve všech městech/koloniích jimiž disponujete, ale třeba i zadat vývoj ve dvou rozsáhlých technologických stromech. Jeden slouží k rozvoji samotné technologie, zejména pro vojenské účely, a ten druhý pak hlavně k rozvoji samotného města a jeho obyvatel. Každý dokončený výzkum vám zpřístupní další možnosti. Vývoj, výcvik jednotek i stavba budov většinou zaberou několik tahů, nikoliv jen jeden. Výběr vašich primárních cílů v rozvoji vámi zvolené frakce rozhodně nepodceňovat. Zároveň můžete během tahu jednat s dalšími frakcemi ve hře a uzavírat s nimi spojenectví, obchodovat, ale nebo i válčit. Diplomacie je nedílnou součástí Age of Wonders a může být hlavním předělovým bodem mezi vítězstvím a prohrou. Správný spojenec je důležitý, špatný výběr vás může stát vyhlášení války někomu, koho byste v aktuální fázi hry rozhodně v boji potkat nechtěli.

Soubojová část může být celou řadou hráčů zcela ignorována, jelikož bitvy můžete vždy provést automaticky. Před soubojem vám totiž hra vyhodnotí sílu jednotek a podle vašeho uvážení jej můžete celý nasimulovat. Pro váš klid a trochu toho strategického myšlení je ale lepší pustit se do bitev manuálně. Proti jednomu soupeři můžete povolat až šestici armád, které na něj pak útočí že všech možných hexagonálních směrů. Avšak v některých případech můžete útočit pouze s jednou armádou a jde hlavně o prastaré stavby, či další uzavřené objekty. Samotný souboj probíhá opět v tazích, ale oproti výše zmíněnému připodobnění se sérií Heroes of Might and Magic, má každá jednotka tři akční body během nichž může buďto vykonat delší pohyb, kratší pohyb a útok, nebo pokud máte nepřítele na dostřel, tak provést rovnou trojici útoků. Souboje se tak podobají třeba více sérii XCOM. Do boje pak může zasáhnout i technologie jako různé raketové střely, lasery a podobně. Bitvu dokáže ovlivnit skutečně spousta faktorů, takže je třeba počítat i se samotným prostředím bojiště.

Souboje, politická část, zkrátka vše na hře je opravdu návykové, takže jakmile Age of Wonders Planetfall podlehnete, nebudete se od něj chtít odtrhnout. K vaší závislosti vás může dostat i sama vizuální stránka hry. Většina strategických her řadu grafických nedostatků maskuje onou kamerou z výšky. Avšak Age of Wonders Planetfall nemusí maskovat vůbec nic. Ve všech ohledech vypadá skvěle a to i v případě, že si vše pěkně zazoomujete. Já hru hrál na zařízení Xbox One X a v tomto případě hra nejenže titul běžel 60fps, navíc vše vyobrazoval ve 4K. Jediné, co hra nepodporuje je HDR, což je škoda, ale zase nic, co bych vysloveně v případě strategické hry potřeboval.

SOUHRN

Age of Wonders Planetfall je vynikající tahovou strategickou hrou, která potěší nejen fanoušky série, kteří měli obavy z jejího scifi zaměření, ale také úplné sérií nepolíbené nováčky. Po stránce hratelnosti, délky, herních režimů, obsahu, ale i vizuální a technické stránky nelze hře absolutně nic vytknout. Mě osobně mrzí snad jen absence cut-scén, které by děj celkově oživily. Age of Wonders Planetfall dostal na konzole žánr v takové podobě, jaký tu ještě nebyl a jenž zde nemá konkurenci.

HODNOCENÍ: 9/10

Autor: Jiří Hora
Testovaná verze: Xbox One X

Distributor ČR: COMGAD s.r.o.