Ubisoft je firma, která je mezi hráči známá primárně tím, že většinou dojila své zavedené značky každým rokem, či jak jen to šlo. To se však během poslední pár let změnilo a Ubisoft začal na trh dodávat i zcela nové značky. Jednou z takových projektů byl i Starlink: Battle for Atlas, který byl oznámen na loňské E3 a připomněl se opět až na té letošní. Ale potom propagace opět nějak stagnovala, až v posledních dvou týdnech se začaly objevovat nějaké ty nové trailery. Bohužel Ubisoft dal v propagaci jednoznačnou přednost titulu Assassins Creed Odyssey a Starlink na to tak možná trochu doplácí svou nepovědomostí. Přesto se jedná o zajímavý pokus Ubi vytvořit hru, která by ruku v ruce fungovala s fyzickými modely. O něco takového se naposledy pokusilo Disney s Disney Infinity a Actvision se Skylanders. Jenže zde se jedná o jednoznačný posun ještě o kus dál, jelikož jde o modifikovatelné fyzické modely, které následně dostanete do hry, ale funguje to? Na to se podívejte v následujících řádcích.

Starlink: Battle for Atlas se dá žánrově zařadit mezi vesmírné akční adventurní rpg. To je poměrně široká škála žánrů a titul si ze všech z nich opravdu něco vypůjčuje a spojuje. Příběh této hry používá již několikrát omílanou látku, kde hlavní tématikou je neznámá hrozba, která se nesnaží o nic jiného, než o zničení celé sluneční soustavy a vy jste ten hrdina, který se je pokouší zastavit. Nic originálního že? Ale proč ne, když to funguje. Navíc tentokrát se solární systém Atlas nesnaží zachránit jeden hrdina, ale hned celá parta zcela odlišných postav, které spolu nemají prakticky nic společného, ale tvoří přesto dokonalý tým. Jejich vlastnosti a dovednosti se totiž se dokonale kombinují a doplňují.

Tento tým dal do hromady Dr. St. Grand a pojmenoval je Starlink Initiative, jenž se stal svědkem havárie mimozemské bytosti na Zem. Tohoto mimozemšťana pojmenoval Judge a s jeho pomocí dokázal odhalit tajemství kolem technologie Nova, což je jakýmsi zdrojem energie. Judgovi znalosti se tak uplatnili při tvorbě vesmírné lodi Equinox, s níž se St. Grand a jeho tým se tak vydal pátrat do hlubokého vesmíru po Judgeovo původu. Jejich pátrání je dovedlo až do soustavy Atlas, kde byla během záchranné mise napadena samotná mateřská loď Starlinku a Dr. St. Grand byl unesen a zároveň s ním byl ukraden energetický zdroj Nova. Jeho odpojení způsobí výboj a všechny vesmírné stíhačky Starlinku, které byly právě na záchranné misi, jsou vyřazeny a, včetně lodi Equinox, stahovány gravitací planety, u níž se v tu chvíli nacházíte.

Asi je všem jasné, že tým hrdinů přežije a jejich cílem je nejen uvést mateřskou loď opět do provozu, ale také zachránit St. Granda a zjistit kdo za jeho únosem stojí a zároveň terorem, který je rozpoután po celé soustavě Atlas. I když příběh má poměrně spád a jeho vyprávění je zajímavé a o nějaké to tajemství tu není nouze, tak náplň plnění samotných příběhových misí je velice podobná. Vždy je o to zabrat nějaký bod, něco nalézt, zničit, či srovnat se zemí nějakého toho bosse. Moc velká variabilita to není že? Ale to nemění nic na tom, že hratelnost samotná je velice zábavná. Souboje jsou většinou rychlé, ale narazíte i na nějaké ty obtížnější soupeře, kteří vám dokážou zatopit, či váš starfighter zcela vyřadit.

Bohužel typů nepřátel tu také není mnoho. Jsou tu prakticky dvě odlišné hrozby. Tou první jsou stroje, jenž vzešly z prastaré technologie Wardenů, jejichž mytologii a historii budete postupem hrou odhalovat. Tyto stroje jsou však ovládány onou hrozbou celé galaxie. Pak tu máme vesmírné piráty, tedy Outlaws. Ti budou velmi často napadávat vaše základny, či na vás ve vesmíru sem tam připraví nějakou tu past. Obtížné souboje však s nimi většinou nebývají, pokud se nerozhodnete vydat do jejich Hideoutu a celou jednu frakci zlikvidovat. Moc tříd však mezi Outlaw nenajdete. Daleko více jich obsahují ony stoje, které na vás budou vysílat jak malé otravné Impy, tak i větší stroje v podobě různých typů Cyclopů, či Giantů. Ty se následně dělí na nějaké ty sub-classy, kdy budete muset následně správně volit potřebnou zbraň, která na ně bude nejlépe působit. Rakety s Cryo účinkem tak nebudou nicc platné na ty typy strojů, které jsou právě Cryo-energií obklopeny, ale takovým plamenometem je smetete v cuku letu. Celkově jsou nepřátelé z tohoto spektra variabilnější a souboje s nimi tak daleko zábavnější. Kategorií samo o sobě jsou pak bossové, u kterých je potřeba hledat slabiny. Ono celkově každý nepřítel má nějakou kritickou slabinu, jejíž zásah znamená daleko větší poškození. V tomto ohledu je to velmi podobné například Destiny a konkrétně jejich rase Vex.

Hra nepostrádá ani vedlejší mise, které budete plnit pro jednotlivé základny, jimiž jsou Observatory, Armory a Rafinery. Každá z těchto druhů základen vám bude poskytovat trochu jiné úkoly v závislosti na jejich zaměření. Observatory vám budou zadávat většinou průzkumné, či výzkumné mise. Rafinery budou chtít často nějaké nové díly, které by vylepšili jejich produktivitu a Armory budou nabízet spíše útočné mise. Hra si však velmi zakládá i na průzkumu planet a vesmíru. To se pak může i úzce pojit s oněmi příběhovými misemi. Na mapě se vám bude postupně zobrazovat řada míst zájmu, jako jsou různé rozvaliny, opuštěné základny, havarované lodě a stanice, či prastaré svatyně Wardenů, jenž po vyřešení nějakého toho puzzlu se vám otevřenou a poskytnou lepší modifikace pro vaše starfightery. Mezi body zájmu jsou také Úly Impů, tak různá teraformační zařízení strojů, jenž je třeba zničit.

V rámci průzkumu planet budete poznávat i místní faunu a floru. Kdy živočichy je vždy nutné skenovat, aby bylo možné zjistit, o jaký druh se jedná. Spousta zvířat na planetách soustavy Atlas je mírumilovných a nijak si vás nevšímají, či před vámi dokonce utíkají. Některé druhy se vás však pokusí zničit, což je mnohdy důsledkem toho, že jste byly až moc blízko. V tomto ohledu jsou světy docela živoucí a jednotlivé druhy, které na nich potkáte unikátní. V průzkumné části se Starlink velmi podobá No Mans Sky. Tedy to však není procedurálně generované, což znamená, že Starlink disponuje větší mírou detailů daných světů, ale je jich pochopitelně razantně méně.

Jak jsem zmínil na začátku, tak Starlink je silně spojená s fyzickými upravitelnými modely. Ty můžeme rozdělit do tří kategorií, kdy každý má svou váhu. Je tu tedy Starship, Pilot a zbraně. Vše je kombinovatelné a dokonce vesmírné lodě je možné dále rozložit na trup a křídla a následně je kombinovat s jinými loděmi a vytvářet tak své vlastní. Tento zajímavý prvek je ale zároveň jistým kamenem úrazu. Jelikož ve hře si loď nekoupíte, ve hře si nezvolíte pilota a ve hře si nekoupíte jiné zbraně a ani nic takého nemůžete najít. Veškerá variabilita je tak závislá na tom, že si koupíte další modely. Jenže s tím, tak nějak do hry musíte jít. Důležité je, že celou příběhovou část můžete projít se startovacím balíčkem, v němž najdete Pilota, Starfighter a tři zbraně. Hlavně zbraně jsou tou hlavní částí, která vám nějakým způsobem umožní hrou projít. Ale zapomeňte na to, že byste mohli vysbírat se základní sadou všechny collectibly, či vyřešili všechny puzzly svatyní Wardenů. Tady už bude třeba investovat minimálně do dalších zbraní, kdy balíček bude stát kolem 300kč. Ale nejlepší je koupit Starfighter pack, který kromě lodě obsahuje i pilota a jednu další zbraň, ale jeho cena se bude pohybovat kolem 750kč, což už není malá investice do hry. Může vás tak těšit, že samotné modely lodí jsou hezky pracované a klidně je můžete mít mezi svými sběratelskými kousky, stejně tak nejsou vůbec malé.

K tomu, abyste Pilota a Starfighter se zbraněmi dostali do hry. Stačí to celé připojit na nástavec, který je dostupný ve Startovacím balíčku a celý nástavec i s připojenými modely následně zapojit do ovladače. Nemáte tedy nikde u konzole připojen nějaký portál, který vám do hry modely přenese. Vše máte hned při ruce, aby bylo možné v případě potřeby vyměnit nějakou tu zbraň, což se ve hře okamžitě projeví. A že zbraně budete občas měnit docela často.

Já pro recenzi disponoval dvěma Starfightery, třemi piloty a čtyřmi zbraněmi. Jelikož úloha zbraní je ve směs jasná, tak u Pilotů a Starfighterů je to trochu jiné. Každý pilot totiž disponuje vlastními skilly a může levlovat na další úrovně a tyto skilly následně vylepšovat, takže něco jako v klasickém rpg. Což je minimálně motivací fungovat s jedním pilotem během hry. To samé platí pro vaše lodě. Každá z lodí má trochu jiné manévrovací schopnosti a tak se vám s nimi bude trochu jinak bojovat. Na každou loď pak můžete nabalit až pět modifikací, které mají nějakou svojí raritu a tím i nějakou tu lepší účinnost, což vede k postupnému zlepšování lodě samotné. To samé se však týká i zbraní. I na ty můžete ve hře nasadit nějaké ty modifikátory a tím vylepšit jejich účinek. Já si opravdu oblíbil Imploder, který vytvoří malou singularitu, která do sebe všechno natahuje, což se projevuje i na samotném prostředí, kde si můžete všimnout, že rostliny se k ní nahýbají.

Jenže vývoj postavy a vašeho Starfighteru není to jediné, co je ve hře možné nějakým způsobem vylepšovat. O svou pozornost se bude rozhodně hlásit i samotná mateřská loď Equinox. U níž zase budete provádět výzkum. Ten vás bude stát nějakou tu herní měnu, či spíše zde používané Electrum a nějaké ty body výzkumu, které budete dostávat za plnění různých misí, i ničení nepřátelských zařízení a úlů. A že vývojových stromů není úplně málo. Některé se však pojí se samotným příběhem a do určitého bodu jsou nedostupné. Ono celkově se vám hra plně otevře až po nějakých 5 – 6 hodinách hraní, když sem tam budete něco po cestě zkoumat. Nakonec je možné vylepšovat i samotné základny a to dvě možnými způsoby. Buďto budete do základen dovážet různé materiály, kdy organické lze použít jen na Observatory, či je vylepšíte za Electrum a případně výzkumné body. Druhá možnost se vám však zpřístupní pouze v případě, že jste daný typ základny alespoň jednou již vylepšili na patřičnou úroveň prvním způsobem.

Celkově se dá říct, že hra má v sobě spoustu prvků navzájem propojených. Ale musím se přiznat, že i přes nějaké ty neduhy hry, jsem se u ní opravdu královsky bavil a vlastně do teď stále bavím. Souboje jsou zábavné, ovládaní velmi intuitivní a vše funguje jak má. Mile mě překvapila i technická stránka hry. Hra vypadá velmi pěkně. Prostředí nějaký způsobem žije, rostliny nejsou jen nějakou statickou kulisou a prostředí planet dokáže vykouzlit opravdu krásné scenérie. Možná že barevná paleta je na některých planetách až příliš výrazná, ale to je otázkou v kusu. Co se týče samotného chodu hry, tak hra běžela a běží naprosto plynule, bez jakýchkoliv propadů framerate. Přechody mezi planetami a vesmírným prostorem také nedisponují žádnými neduhy, a co se týče nahrávacích obrazovek, tak během hraní uvidíte vždy jen jednu a to po spuštění hry. Jinak tu žádné nejsou. Celý svět je vzájemně propojený a zcela otevřený. K větší otevřenosti snad chybí už jen možnost vylézt z vesmírné lodi a chodit po svých. I když ani tomu by vlastně úplně nic nebránilo.

ZÁVĚREM

Starlink: Battle for Atlas je titulem mísícím v sobě klasickou hru a fyzické upravitelné modely, které se následně ve hře zobrazují v reálném čase. Na těchto modelech pak stojí celá hratelnost a občas i trochu padá, jelikož pokud toužíte mít dohranou hru na 100%, tedy včetně průzkumu planet a vybraných všech collectiblů, tak počítejte s tím, že si se Starter Packem nevystačíte. Příběh hry je pak sice typickým klišé a onu zápletku jsme viděli opravdu mnohokrát, ale i tak vše funguje a má své tajemství a poměrně dobré tempo. Po technické a vizuální stránce bych neměl hře zase moc co vytknout. Titul má své mouchy a na jejím základu může být i problém, ale i tak si zaslouží vaši pozornost.

HODNOCENÍ: 7/10

Autor: Jiří Hora
Testovaná verze: Xbox One X

Distribuce ČR: Playman cz