Tom Clancy’s The Division 2 – Preview

Jsou to už tři roky, co původní Tom Clancy’s The Divison spatřila světlo světa a my jsme se tak mohli v kůži jednoho z agentů této jednotky vrhnout do boje o nastolení pořádku ve městě New York.

Pokud si dobře vzpomínám, tak o prvním díle se hodně mluvilo. Ať už to bylo značným grafickým downgradem hry oproti prvnímu videu z výstavy E3 2013 nebo o masivním zapojení lidí do beta verze, ale i o velkém očekávání a svěžím větru do plachet těchto online her spolu s velmi slibně vypadající a tajemnou Dark Zone. Neznám člověka, který by Divizi nezkusil a nutno podotknout, že studiu Massive Entertainment pod hlavičkou Ubisoftu se povedl velký kus práce. Hra nabídla hráči zajímavé věci, respektive mechaniky, které tu dosud nebyly a stala se tak velmi oblíbenou. Do Dark Zone se lidé vrhali každý den, ať už ve skupinách nebo sami. I přes slabší příběh hra dostávala po celou dobu vynikající péči, až je zajímavé, jak mohli vývojáři takhle rychle vytvořit druhý díl. Řekněme si to na rovinu, pokud jste měli rádi první díl, tak dvojka se Vám bude líbit stejně tak. Pokud patříte mezi ty, kterým se nepozdávala jednička, tak na dvojku ani nekoukejte. No a pokud patříte mezi ty, kteří by původní Divizi hráli, ale čas jim to nedovolí, no tak…to se rozhodněte sami, zda se pustíte do stejných vod znovu.

Já jsem si měl možnost zahrát uzavřenou betu, která byla dostupná po 4 dny. Musím říct, že beta to byla masitá, jelikož obsahovala 2 hlavní mise, 5 vedlejších, plus dobrovolné aktivity. Také byla zpřístupněna jedna část Dark Zone a online mód Skirmish pro 4 hráče na obou stranách. Jestli se mi něco vrylo do paměti z původního dílu, tak to byly stavby. Lidé z Massive Entertainment musí trpět obsesí pro detail budov, jinak si ani nemůžu vysvětlit jejich zpracování architektoniky New Yorku. A to samé provedli s Washingtonem D.C., tedy městem, kde se The Divison 2 odehrává. Budovy jsou detailní, precizně zpracované a pokud jste někdy ve Washingtonu byli nebo se zajímáte o americká města, určitě poznáte charakteristické budovy. Samozřejmě, New York je zkrátka New York a tak nějak je pro mě výběr hlavního města USA nemastný neslaný.

Na prvním díle byla rozhodně zajímavá atmosféra. Zasněžené ulice New Yorku zaplnily odpadky, doprava se zastavila, lidé přestávali chodit do ulic a raději se zabarikádovali doma. Jakmile na New York dopadla tma a přihnala se sněhová bouře, kdy jste neviděli na 3 metry, to byly ty chvíle, které většina hráčů nejvíc milovala. No a Washington? Ten je na tom s atmosférou hůře. Co o to, pokud byste nehráli předcházející díl, vůbec by Vás to ani nenapadlo, ale pokud můžete srovnávat, myslím, že mi dáte za pravdu. Washington totiž nyní spaluje horké slunce a sžírá vegetace. Po hlavních ulicích se prohánějí nejenom psi, ale už i lišky a srnky. Občas přijde nějaký ten letní déšť, ale nemůžu se zbavit pocitu, že zasněžený New York ve vánočním období měl větší šťávu. Přitom Division 2 dělá pro atmosféru prakticky všechno dobře s jednou malou chybičkou. Recykluje.

Bohužel je to tak. The Divison 2 je recyklát prvního dílu. Ta hra prakticky vykrádá sama sebe s mírným přispěním novinek. A můžete se koukat na jakou stranu chcete. Ať už jde o grafiku, zvuk, gameplay, herní mechanismy, chování nepřátel. Všechno má v základu 85% z původního Division. U grafiky je tu nové prostředí. Autoři přidali trochu více barev a odlesků, jinak zbytek je nerozeznatelný od předchozího dílu. To samé u zvuku. Náplň misí se mi zdála rozmanitější, to ano, ale jen na papíře. Ve skutečnosti se opět jedná o honbu za čísly, což by mi ani nevadilo, ale princip zůstal neměnný. Přijít k bodu A, vystřílet ho a jít dál. To, že do někoho střílíte 5 minut a stále stejným způsobem, to mi opravdu zábavné nepřijde. Nebo asi takto. Bylo by to zábavné, ale The Divison jako taková trpí na jednu věc. Šeď.

Víte, máte hru, která se odehrává po nějaké biologické katastrofě, ale prakticky hráč bojuje proti jednomu typu nepřátel. Proti lidem. Na jednu stranu je to dobře, protože přesně tohle přidává hře, respektive celé sérii na uvěřitelnosti. Ale co funguje dobře na papíře, nemusí fungovat a hlavně být zábavné ve hře. Kdyby se vývojáři z Massive trochu hecli a vložili sem tam nějakého polomutanta, nemusí jít rovnou o zmutovanou desetipatrovou gorilu, možná by to hře prospělo. Jinak budou boje s bossy opět jen o tom, za jak dlouho daného protivníka ustřílíte.

Jinak co se týče stavu kvality bety, tak jsem měl velký problém s vypadáváním zvuku u střelby a de facto tím značně trpěla atmosféra. Na pár grafických glitchů jsem narazil, ale nic, co by mi trhalo žíly, chybky byly spíše úsměvného charakteru. Nicméně celý zážitek kazil onen vypadávající zvuk.

Tom Clancy’s The Division 2 dělá skoro všechno dobře, tak jako první díl. Vypadá skvěle, hraje se skvěle, atmosféru má slušnou, potenciál do budoucna obrovský. A teď mi řekněte, je to špatně? Co vlastně chceme? Je opravdu špatně používat osvědčený koncept u druhého dílu, díky kterému byl ten první tak úspěšný? Zvláště, když se o hru budou vývojáři starat? Neměli bychom být naopak rádi, že se neexperimentuje a sází se na osvědčené mechanismy, které zná každý hráč této série? Opravdu si myslíte, že je špatně, pokud hra zůstane v jádru stejná, jen se trochu změní systém herních mechanik? Na tyto otázky si asi budete muset odpovědět sami v nadcházející otevřené betě.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Copyright © All rights reserved. | CoverNews by AF themes.