Život i práci na farmě jsem měl tu možnost zažít jako malý kluk na vlastní kůži. V mé rodině sice nebyli farmáři, ale sousedé u otce, kde měl chatu, v několika generacích tuto živnost provozovali. Jestli ještě v dnešní době, nedokážu sdělit. S třemi sourozenci (dva kluci, jedna slečna), jež byli tehdy v mém věku, a kteří se o ta obrovská pole i kuřecí „stadion“ starali, nemají sociální sítě nebo jsem je tam nenašel. Když chtěl někdo z okolí čerstvý, domácí tvaroh, mléko, vejce, mošt, nebo jitrnice (šlo se porazit chudák prase), všichni ráno museli vyjít ukrutně nelidský dlouhý, táhnoucí se kopec až na samotný vrch, kde měli svůj obrovský rodinný statek. Kdybych ho měl k něčemu přirovnat, pejorativně bych zmínil rodinnou vilu z filmu Texaský masakr motorovou pilou. To asi už přeháním, ale ty desítky much, nalepených na mucholapce tam opravdu byly! Tím, že tito sourozenci byli pracovně hodně vytížení a neměli čas se se mnou flákat v lese, nedalekých vesnicích či menším „městečku“, pokud jsem s nimi chtěl trávit čas, nešlo jinak než přidat ruku k dílu. Tím, že však mám od svého praktického doktora potvrzeno, že disponuji alergií na práci (vtip!), nijak zásadní pomoci se ode mě vlastně nedočkali. Nejvíce mi šlo stát nedaleko, pozorovat je a také jim dávat velmi nepotřebné rady, jak by to měli dělat. Asi tušíte, jak je má osoba v kolektivu oblíbená. Každopádně mám život na farmě z první ruky – dlouhá léta jsem mohl z bezprostřední blízkosti sledovat, jak skuteční farmáři pracují. Jakým způsobem se vyrábí máslo nebo tvaroh. Jak se berou opatrně vajíčka z kurníku či vidlemi kravské hovínko (raději byla použita zdrobnělina, protože to mohou číst děti, avšak ten exkrement byl gigantický). Tím, že jsem celý život žil jen v paneláku, daleko od přírody, to byla zkušenost k nezaplacení.
Jirka, náš šéfredaktor, asi před rokem recenzoval Farming simulator 25 a dopadl velmi dobře. Já si říkal, jaký tento podžánr vlastně je, jak se hraje a zdali odpovídá tomu, co jsem sám jako malý kluk zažil. Když přišel do redakce novinářský klíč, ihned se má osoba přihlásila. Farm Manager World se šel rovnou instalovat, jen se musel dopsat závěr hry Screamer a tento úvodník. Za chvíli jdu na to, dost se těším. Tím, že neočekávám vlastně nic, tak buď nebudu zklamaný absolutně vůbec nebo naopak velmi mile překvapený. Pokud hráč předem nic neočekává, nemůže dojít ke zklamání, jako se mi to stalo např. u titulu Resident Evil Outbreak, který dopadl z mého pohledu naprosto tragicky. Jdu se tedy na několik hodin naplno ponořit do simulátoru života na farmě, v následujících odstavcích pak naleznete odpověď, zdali se to povedlo či nikoliv. Jestli má cenu si to za těch šest stovek na PS Store koupit nebo jít raději o dům dál.
Masivní indoktrinace
Nemusíte se z názvu až tolik bát, nebude se jednat o mentální výplach jako z období po vietnamské válce, kdy jihovietnamci museli strávit v internačních převýchovných táborech nějaký ten čas. Každopádně se nemohu ubránit dojmu, že na mě vývojáři chtěli úmyslně vychrlit miliardu informací v co nejkratším čase. Řeč je o tutorialu. Ten můžete nebo také nemusíte využít, je v rámci kampaně. Tam jsem se bohužel nedostal. Teď se nabízí otázka, jestli jsem imbecil a nepochopil instrukce nebo se herní design ani nijak zásadně nepokoušel přenést myšlenky od tvůrců směrem k hráči. První krůčky byly vlastně v pohodě. Postavíte budovu pro sezónní pracovníky, poté pro trvalé zaměstnance. Jednoho z nich poté přesunete do hlavní budovy, odeberete mu různé funkce jako umět jezdit s kombajnem. Proč? Nevím. Byl to úkol, nikdo mi nevysvětlil, proč to musím udělat. Příkaz se musí plnit, jinak se nedostanete dál. Já vše činil tak, jak to šlo. Postavit skleník, vybrat přesně určenou plodinu a nastavit teplotu na požadovaný stupeň? Ano, to šlo hladce. Jen nechápu, jak mám pak bez instrukcí vědět, u jaké konkrétní plodiny bude ta či ona konkrétní teplota. Nikde to vysvětleno nebylo. Postavit pole, kurník – to vše šlo hladce. Zvolíte si v menu zmáčknutím trojúhelníku na PS ovladači, co konkrétně chcete postavit. Jestli budovu, silnici, pole či elektrické vedení. Budova se nějaký čas staví, takže pokud neradi čekáte, není žádný problém si při stisknutí L3 zrychlit čas. Dá se i úplně zastavit či vrátit zpátky do normálního toku. Pak to přišlo. Peklo. Respektive bug. Zadání znělo: kup si pět kuřat a pět slepic. Mimochodem – mají omezenou délku života. Pokud budete mít neustále zrychlený čas, celkem brzo vám umřou, vy následně budete muset kupovat další.
Dospělé slepice šly koupit úplně v pohodě, část daného questu se mi označila za splněnou. Nyní kuřata. Nakoupil jsem pět najednou. Kolonka úkolu mi přiznala jedno. Já si v duchu říkal: „asi jsem mongoloidní, prostě neumím koupit pitomé kuře“. Další koupit nešly, kapacita pro drůbež je celkem deset kusů dohromady. Já musel zakoupit pět slepic, pět kuřat. Když bych prodal to první, nebudu mít splněno zadání. I tak jsem to zkusil, prodal slípky, nakoupil raději deset kuřat. Najednou se mi quest označil, že mám pět (!) kuřat, mám hotovo. Jenže – nemám pět slepic. Prodám tedy pět kuřátek, zbyde mi pět požadovaných a úkol mi dá vědět, že mám jen jedno kuře z pěti. Kriste!!! Takhle jsem si s tím dobrou půl hodinu hrál, abych dosáhl poměru pět ku pět. Nešlo. Až mě napadlo přechytračit systém designu tak, že jsem postavil další drůbežárnu, tam dal deset kuřátek, v té původní pět slepic. Fungovalo. Kdybych jel podle oficiálního zadání, bug by mě prostě nepustil dál. Další zádrhel je u stavění elektrického vedení. Musíte v předem definovaném okruhu postavit transformátor a k němu logicky dát sloupy elektrického vedení, jež budou vést k hlavní příjezdové silnici, kde se napojí na hlavní zdroj elektřiny. Šlo to? Po další půl hodině úplnou náhodou. Povedlo se mi to následně v režimu volného farmaření? Absolutně vůbec. Desítky spojů, několik transformátorů, hra mi stále hlásila, že nemám (!) napojené i zavedené elektrické vedení. Tím pádem se na polích nedá farmařit. To znamená, že nemohu dál fungovat. Zasít plodiny, sklidit je, prodat. Nic takového nejde. Ne bez elektřiny. Tu totiž potřebujete na budovy pro zaměstnance. Nemáte napojenou elektřinu, nemůžete najmout ani jednoho. Rovnou můžete skončit nebo se snažit dál. Celé hodiny. To si upřímně raději zahraji něco, co je optimalizované i hratelné tak, aby to šlo vůbec dohrát. U Farm Manager World se mi povedlo s vypětím všech sil strávit skoro čtyři hodiny. Naprosté bolesti, žádné radosti. Závidím Jirkovi, který recenzoval Farming simulator 25, tam si doopravdy zkusíte jízdu na traktoru, vše vypadá skvěle. Zde? Jste jen manager, sedíte v křesle, na skutečnou práci na farmě si nikdy nesáhnete. Je to zábava? Určitě ne pro mě. Zvlášť v takovém nehotovém zpracování. Nehotovém myslím nedodělaném. Komplexita zde je obrovská.
Komplexní, složitý systém
Složitost je za mě spíše na škodu. Hrál jsem hodně simulátorů, u některých z nich strávil i šedesát hodin čistého času. Zde pouhé čtyři hodiny, navíc s obrovskou nudou. Vy musíte hlídat vlastně cokoliv – správnou teplotu ve skleníku (kde ji zjistíte, netuším), stanovit výši platu zaměstnanců, a to jak sezónních, tak i stálých. Včetně jejich odměn. Mzdu můžete následně zvyšovat i snižovat, dávat jim automatické funkce na poli, takže o kultivaci se nemusíte až tolik starat. Jenže i když se vyšlechtí kukuřice, musíte ji někam dát. Mě tutorial sdělil, ať nastavím v kurníku celkem čtyři suroviny. Povedlo se mi to? Vůbec. Nikdo mi nesdělil, jakým způsobem, navíc si ani nejsem jist, zdali to nebyl další bug. Kdo ví, já to již zjišťovat opravdu nechci. Jedná se tedy opravdu o komplexní systém od stavby pole, náboru zaměstnanců, zavedení silnice i elektrického vedení až k finálnímu prodeji surovin. Nad vším máte naprostou kontrolu, můžete si prodejní cenu nastavit úplně, jak chcete. Je však otázkou, jestli se i nadcenění kukuřice či obilí najde kupec. Třeba ano. Risk je zisk. Pokud půjdete pod cenu, zájemců bude hodně, ale je otázka, jak zaplatíte zaměstnance. Celá filozofie Farm Manager World je postavena na výdělku. Ten přijde za dlouho až na samotném konci. Do té doby to bude jen dřina, pot a krev. Pokud suroviny neprodáte zákazníkům, přijdete o hodiny náročného manažerování. Jestli do toho všechno chcete jít, to už nechám na vás, mně tento styl hry nesedl. Navíc s bugy. Nejhorší je kombinace nudného titulu, který má tak zásadní chyby, že nejde pokračovat dál. Kromě kampaňové části na vás čeká tzv. režim scénářů, kde plníte jedno (a asi i vícero) předem daných zadání. Já měl za úkol vypěstovat určitý typ zeleniny v konkrétním rozsahu a ten prodat. Ano – zasekl jsem se na výstavbě elektrického vedení. Za mě je nemožné se napojit na centrální síť. Pokud se to někomu povedlo, napište do komentáře pod recenzí.
Vizuál
Jakmile se vám načte hlavní menu, vyberete si třeba kampaň, hra se rovnou zasekne. Včetně hudby. Já slyšel asi půl minuty tohle: břčrž, gííík lllllleeeee mmmm, oppčččrrrr“. Napadlo mě, jestli to není ojedinělý případ. Není. Je to tak ve všech třech režimech. Bohužel. Já to tak měl pokaždé. Na PS 5 PRO. Očividně je Farm Manager World pro tuto konzoli až moc velké sousto. V porovnání třeba s Jurassic World Evolution 3 výrazně zaostává, cena šesti stovek tomu vlastně i odpovídá. Dobrou zprávou je naprostá plynulost po celé čtyři hodiny, které jsem tomu věnoval. Dle mého odhadu (přeci jen je to z pohledu klasické strategie shora) hra běží na plynulých šedesáti snímcích za sekundu, což se zase cení. Tráva nezdravě, podivně problikává. Asi horší typ engineu. Vypadá to pak dost béčkově. Na druhou stranu jak budovy, tak jednotlivé postavy vypadají mile, celkem i pěkně. Hudba je možná až moc výrazná, mě přerušovala tok myšlenek, jakým způsobem objedu daný bug, abych mohl pokračovat. Naštěstí se dá v nastavení snížit, což se i dost hodilo. Nijak nenadchne, není výrazná, ale zase nijak zvlášť neotravuje. Asi lepší než mít úplné ticho. Grafické zpracování tedy není žádná velká nádhera, nijak neoslní a ani není důvodem si titul jít rovnou koupit. Ve srovnání se sérií Theme se jedná o podprůměrný produkt.
Závěr
Farm Manager World je strategie z pohledu vlastníka farmy. Stavíte pole, vybíráte, co budete pěstovat, stavíte silnice i elektrické vedení k nim. Titul je až nesmírně komplexní, ve skleníku si i nastavujete teplotu pro kultivaci plodiny. Hra se dělí na tři části: kampaň včetně úvodního tutorialu, volný režim a scénáře se zadáním, co tam vlastně dělat. Já hrál strategie různého podžánru, tato je velmi slabá, mě nechytla. Po čtyřech hodinách jen v úvodním zaučení jsem to vzdal. Audiovizuální zpracování nijak nenadchne, ale běží v plně stabilních šedesáti snímcích za sekundu. Body strhávám za nudnou hratelnost, mizerné vykreslení trávy i stromů, bugy, zbytečnou mohutnost herních mechanik, které pro běžného uživatele jsou na týdny studia, co vlastně konkrétně dělat. Konkurence je v tomto uživatelsky zcela přívětivá. Někdy platí heslo: méně je více. Zde se tak nestalo, vývojáři dle mého názoru až moc hráče zbytečně zahltí a tím se ztrácí ona radost z hratelnosti. K tomu si připočtěte chybu, kvůli které nejde dokončit tutorial a tím pádem se nedostanete do hlavní kampaně (lze to obejít, pokud hned v úvodu dáte možnost přeskočit více jak čtyřhodinové školení). Jirka, který recenzoval Farming simulator 25 měl štěstí, já smůlu. O tom však život je. Kdybych měl recenzovat jen ty nejlepší pecky na světě, byla by to otrava. Jako zkušenost dobrá, pokud hrajete budovatelské strategie běžně, dejte do komentářů vědět. Za mě je to horší než Jurassic World či série Two Point. Tam jsem problém neměl. Two Point Campus se mi povedlo zdárně i s maximální radostí pokořit kompletně celý. Farm Manager World je v porovnání právě s touto hrou stále ještě v plenkách. Je to škoda, ale není to má vina.
Finální hodnocení: 4/10
Leave a Reply