Už popáté v řadě nám 2K Games společně ve spolupráci s Visual Concepts servírují nový ročník populární wrestlingové série, a to WWE 2K26. Pro mě jako dlouholetého fanouška je prostě skvělé vidět, jak s každým dalším ročníkem se kvalita WWE her od 2K zvyšuje, a to až tak, že poslední dva roky po sobě jsem udělil titulům absolutní hodnocení. Otázkou tedy zůstává, zda i letošní ročník pokračuje po zlaté cestě a dočká se pomyslného hattricku či o svůj titul šampiona přijde? Na to odpověď najdeme v následující recenzi.
První věc, která vždy upoutá pozornost, je cover art hry, a čest být letošní cover art star se dostala obrovské hvězdě WWE a zároveň aktuálnímu World Heavyweight šampionovi, CM Punkovi, který se tak po třinácti dlouhých letech opět objevuje na přebalu WWE hry. Jemu právě je letos dedikován již tradiční Showcase Mode, který obvykle mapuje nějaké kontkrétní historické období v WWE nebo největší kariérní milníky konkrétního wrestlera a v případě aktuálního ročníku, CM Punka. Tento mód se dá rozdělit na tři hlavní části: tou první je tzv. historické okénko, které se skládá z deseti zápasů, které se skutečně odehrály a jejichž hlavním aktérem byl právě CM Punk, tyto zápasy mapují období let 2008 až 2025, přičemž mezi lety 2014 – 2023 je dlouhodobá pauza, neboť v tomto rozmezí let CM Punk v WWE nebyl, to vše se ale změnilo na akci Survivor Series 2023, kdy se triumfálně po téměř deseti let vrátil do WWE a nyní zažívá, troufám si říci, vůbec nejlepší období v kariéře.
Zpět ale k zápasům samotným – ke každému zápasu dává historické pozadí a narativ sám CM Punk, vysvětluje, čím ten a ten zápas pro jeho kariéru byl významným nebo naopak co se třeba pokazilo, pak již začíná zápas samotný, který je vždy klasicky prošpikován objectivy, jakým způsobem je třeba útočit na oponenta v ringu, jakmile hráč tyto úkoly splní, spustí se cutscény, které jsou věrně převedeny z reálných záběrů do hry samotné. Tyto objectivy samotné jsou při poměrně fast pace hratelnosti těžké na čtení, troufám si říci, i pro rodilé mluvčí, neboť v levém horním rohu jsou vypsány miniaturním písmem s hromadou textu, který lze považovat za neužitečný plevel, např.: ,,Brock Lesnar Is in trouble now, let´s take the fight outside of the ring. When Brock Is grounded on the floor, make him feel some more pressure by hitting a dive move from the top rope, then lock him into submission while standing near his leg, show him why you are The best in the world´´ V tento moment několikrát jsem musel hru pauzovat, abych si v klidu přečetl, co se po mně vlastně chce, přitom by ten objective stačilo popsat pětkrát stručněji a jasněji. Při hraním samotném jsem víc četl než se vlastně soustředil na akci v ringu a když takových úkolů v jednom zápase je třeba 15, pak skutečně minimálně 15x je hru potřeba pauzovat a číst. Celkově tento přebytek zbytečného textu celý, jinak velmi povedený Showcase Mode sráží dolů. Na tu pozitivnější notu: z historie jsou zde zápasy jako CM Punk Vs Randy Orton z WrestleManie 27, CM Punk Vs The Rock (Elimination Chamber 2013), CM Punk Vs Undertaker (Wresltemania 29), brutální krvavá bitva v kleci s Drewem McIntyrem z roku 2024 či loňský epický triple threat zápas z WrestleManie 41, kde proti sobě bojovali CM Punk, Seth Rollins a Roman Reigns.
Historickým okénkem ale letošní Showcase Mode ještě nekončí, protože vývojáři ve spolupráci s WWE a samotným CM Punkem si pro nás připravili ještě sadu zápasů Fantasy Warfare, kde skutečně onu fantazii pustili na uzdu. Jedná se o zápasy, které se nikdy nemohli uskutečnit, protože časově se wrestleři např. nemohli potkat – viz zápas Cactus Jack Vs CM Punk v roce 1994 v ECW aréně nebo zápas CM Punk VS Eddie Guerrero, který se v samotné WWE bohužel nikdy neuskutečnil, neboť Eddie bohužel tragicky zemřel ještě než se CM Punk dostal do hlavního rosteru. No a pak tady máme vzrušující sérii zápasů What If… (Co, kdyby…): tím myšleno konkrétně, co kdyby tenkrát v roce 2014 za dramatických okolností CM Punk neodešel na dlouhých téměř deset let, co by se v tom mezidobí mohlo uskutečnit za zápasy. Díky tomu máme možnost prožít zápas CM Punk Vs John Cena v roce 2015, kdy John Cena každý týden v show Raw měl United Stated Title Open Challenge, nebo co kdyby CM Punk měl na WrestleManii 32 v roce 201 zápas proti legendě AJ Stylesovi? Takových What If… nabízí celkem sedm a zdaleka se jedná o nejzábavnější část letošního Showcase Modu, kterému se dostala náležitá péče a wrestlingové nadšení a autentický zápal všech zúčastněných.
Pro ty hráče, kteří mají rádi originální příběhovou část v herní sérii WWE 2K, je tu samozřejmě jako každý rok MyRise, který tentokrát obsahuje dvě příběhové linky, jeden v hlavní roli coby za muže a druhý za ženu. Příběhové pozadí bez spoilerů je takové, že vaše superstar se vrací do WWE po dvou letech a chce se vrátit opět na výsluní s jediným cílem: získat hlavní WWE titul. Cesta to však bude trnitá s mnoha příběhovými zvraty. Jsou tu dobře i méně dobře povedené voice overy reálných WWE hvězd a legend jako každý rok s malinko cheesy dialogy, které mnohdy zavání až cringem, ten však k wrestlingu upřímně také patří. Za každý zápas hráč získává XP, kterými si pak vylepšuje u postavy vlastní atributy jako rychlost, síle, grappling, skoky nebo charisma. Pozitivní na MyRise kromě povedených originálních cutscén jako vystřižených z reálného vysílání je i fakt, že v několika klíčových momentech příběhu dostanente coby hráč možnost volby, jestli se přidat na stranu dobra nebo zla podle toho se pak odvíjí zbytek MyRise, tato volba přijde zhruba před koncem první poloviny příběhu, je to skvělé, neboť možnost alternativního vývoje vyprávění zajišťuje znovuhratelnost. Co naopak tak skvělé není, že herní doba samotná je uměle natahovaná mnoha výplňkovými zápasy, které od samotné hlavní linky zbytečně zdržují, což v některých momentech malinko zavání grind festem, ke kterému se oslím můstkem dostáváme k záležitosti, která napříč herní komunitou WWE 2K26 sklízí veskrze negativní reakce: Ringside Pass.
Tato novinka v sérii pomyslně ,,nahrazuje´´ systém odemkytelných předmětů, arén a zápasníků či DLC, z nichž je venku první sezóna ze šesti celkem chystaných. Princip je, že za všechny zápasy, které hrajete ve hře, dostáváte na konci určité XP, ze které si pak je možnost odemykat již zmíněné. Myšlenka je to v teorii líbivá, ale v praxi je problém, že expy i při plnění nejrůznějších výzev přibývají tak pomalu, že vlastně je jednodušší si ty unlockables koupit za reálné peníze. Vše mluví za to, že po třiceti odehraných zápasech se mi odemkly z Ring Passu první dva balíčky, které obsahovaly sadu rukavic, trik a jednoho skinu. Neumím si představit reálně, kdo by dobrovolně chtěl tento nesmyslný grind fest podstupovat, aby hraním odemkl vše, reálně by to zabralo podle výpočtů na diskusních fórech přes 400 hodin. Možným záchvěvem naděje může být fakt, že obrovké kritice tým 2K naslouchá a přislíbil, že systém sbírání zkušenostích bodů upraví, tak budeme doufat.
Z herních režimů se vrací opět The Island, který slouží jako takový online HUB pro všechny hráče, jsou zde tématické fantasy arény, online klání, turnaje, protkané různými výzvami. V tomto módu si opět můžete vytvořit vlastního zápasníka a s ním procházet ostrovem. V tomto módu je i krátký příběh, kde se máte možnost přidat k jedné ze tří frakcí, která vládne ostrovu: Order of Anarchy, které vládne CM Punk, Order of Shadows (Rhea Ripley) či Order of Tradition (Cody Rhodes). Každá z těchto frakcí má vlastní sadu questů, zápasů a dekorativních předmětů, které lze odemknout. Na pár hodin je to zábava solidní, pokud ještě nemáte dost.
Pokud by vám ani tohle nestačilo, k dispozici je tu ještě režim MyFaction. Jde o sběratelský mód zaměřený na tvorbu týmu, ve kterém si hráči skládají vlastní frakci z wrestlerů získaných ve formě karet, které mohou postupně vylepšovat. Princip spočívá v tom, že sbíráte karty různých zápasníků s odlišnou vzácností i schopnostmi. Z nich si následně vytvoříte čtyřčlenný tým, se kterým soutěžíte v různých herních režimech. Karty lze dále upravovat a posilovat, přičemž hlavním cílem je vybudovat co nejsilnější sestavu, získávat nové karty a vyhrávat zápasy, které přinášejí další odměny. Pro spoustu hráčů jde o nejoblíbenější část celé série. Já osobně jsem si k tomuto režimu nikdy nenašel cestu a bez MyFaction se bez problémů obejdu. Přesto jde o prvek, který dokáže výrazně prodloužit herní dobu a funguje ve své podstatě jako další hra ve hře.
WWE 2K26 samozřejmě nedal zapomenout ani na oblíbený režim MyGM. Jde o manažerský mód, ve kterém se vžijete do role generálního manažera jedné z wrestlingových show a vaším úkolem je dovést ji k co největšímu úspěchu. Důraz je kladen především na práci s rosterem, plánování jednotlivých zápasů a budování popularity celé show. I tentokrát jde o režim, který dokáže zabavit na dlouhé hodiny. Ve své podstatě mu není co vytknout, protože svou roli plní opravdu výborně a online podpora zde nechybí.
Stálicí je samožřejmě i Universe Mode, který pro mě každý rok je tím módem, ve kterém trávím času nejvíce. Universe Mode je v podstatě sandboxový mód, ve kterém má hráč plnou kontrolu nad tím, jak bude WWE „fungovat“. Nejde jen o obyčejné zápasy, ale o simulaci celého wrestlingového světa – od týdenních show až po velké PPV eventy. Nastavujete si roster, rozdělujete wrestlery do show (např. Raw, SmackDown, NXT apod.), plánujete zápasy a sledujete, jak se vyvíjejí rivality. Hra sama generuje příběhy a konflikty mezi postavami, ale vy do nich můžete kdykoliv zasahovat, upravovat je nebo si tvořit úplně vlastní scénáře. Velkou roli hrají rivality – tedy soupeření mezi wrestlery, která se postupně vyvíjejí skrze zápasy a různé momenty – ty zápasy můžete hrát nebo je nechat běžet automaticky. Velký problém po téměř celý měsíc hraní jsem však měl s velkými bugy, neboť hra objektivně nereaguje na skutečný vývoj toho, co se děje v ringu. Opakovaně se mi stalo, že zápas nějak dopadl a po návratu do menu jsem se dozvěděl, že jej vlastně vyhrál někdo jiný a nebo se zápas automaticky úplně přebookoval a rivalita úplně zmizela! Navíc, stalo se opakovaně, že v momentech, kdy jsem nabookoval v režimu celou zápasnikcou kartu pro danou show a uložil, se po opětovném otevření show přepsala automaticky a mé snažení bylo pryč nebo po půl hodinovém Royal Rumble zápase hra oznámí, že se zápas neuskutečnil. Toto celé mi znemožnilo hrát Universe Mode a ve finále ovlivnilo i můj celý názor na WWE 2K26. Vývojáři se alespoň k situaci vyjádřili a slibují opravu rozbitého módu, který v první řadě měl fungovat po více než 15 letech v sérii automaticky. Pro mě osobně se jedná o největší negativum hry.
Série WWE 2K každým rokem posouvá hranice v počtu hratelných postav a WWE 2K26 v tomhle směru není výjimkou. Hratelných je tu více než 400 wrestlerů, přičemž každý z nich disponuje vlastními unikátními pohyby i kombinačními útoky. Jde o naprosto gigantický rozsah, navíc většina postav je věrně zpracovaná podle svých reálných předobrazů – od ringového oblečení až po různé doplňky. Nechybí samozřejmě známé hvězdy jako John Cena, Cody Rhodes, Seth Rollins, Roman Reigns, The Undertaker, Rhea Ripley nebo Liv Morgan.
Nových jmen je také dost, tak např. Ricky Saints, Myles Borne, Joe Hendry, Karmen Petrovic, Blake Monroe, Rey Fenix či zástupci mexické wrestlingové společnosti Lucha Libre AAA Worldwide jako Mr. Iguana, Psycho Clown či El Hijo Del Vikingo.
K tomu jsou oznámeny další DLC balíčky, takže hratelných postav bude nadále přibývat. V dobrém slova smyslu je to zkrátka absolutní šílenost.
A teď k samotnému dění v ringu. WWE 2K26 má nepřeběrně pestrý výběr zápasových typů – od klasických 1v1 přes týmové zápasy až po speciální režimy jako Royal Rumble, Money in the Bank, Hell in a Cell, Special Referee, Ambulance Match, WarGames nebo TLC a spoustu dalších. Výraznější změnou letos prošel především backstage brawl, tedy souboje v zákulisí. Tato oblast se znatelně rozšířila a nově nabízí víc prostoru i interakce. Přibyly různé objekty, se kterými lze pracovat – například ploty, do kterých můžeš protivníka prorazit, nebo celá řada zbraní jako kytary, kužely, různé varianty židlí, žebříků či stolů. Celkově tak je opět mnohem víc možností, jak si zápas přizpůsobit a „vyhrát si“ s ním.
Máme tu nové typy zápasů: I Quit match, ve kterém se protivník musí vzdát nebo rozhodčímu říci do mikrofonu ,,I Quit´´, je to zápas téměř bez pravidel a na klasické počítání se tu nehraje. Pak tady máme 3 Stages Of Hell, což jsou vlastně tři po sobě jdoucí zápasy, kde si můžete nastavit různá pravidla ke každému z nich, např.: 1. zápas single, druhý I Quit a třetí Ambulance zápas. Třetí, rozhodující zápas se uskuteční pouze v momentě, kdy oba oponenti mají skóre 1-1. Dále nám zde přibyl Dumpster zápas, kde je cílem protivníka shodit do velkého popelnicového kontejneru a zavřít, což funguje na bázi jednoduché klikací minihry a nakonec se do WWE 2K26 vrací po jedenácti letech Inferno zápas, při kterém je ring obklopen plameny. Jak zápas pokračuje a zápasníci inkasují rány a bumpy, tak se i zvedá postupně výška a teplota plamenů, cílem je oponenta vyhodit z ringu do žhavého ohně. Přídavky to jsou příjemné a rozšiřují již tak enormní nabídku typů zápasů.
Z hlediska hratelnosti WWE 2K26 stále koketuje na pomezí arkády a simulace. Na straně jedné lze provádět komba ne nepodobná z žánru bojovek a na straně druhé je zde stamina metr a reálný dopad úderů, kdy postavičky na obrazovce skutečně leží a zvedají se postupně (simulace) jako v televizi. Rychlé momenty šílených akrobatických komb střídají submise a těžkopádné chvaty. Samotný ukazatel výdrže do zápasů přináší nový rozměr strategicky své postupy a chvaty plánovat, čím větší a složitější chvat, tím více ubírá staminy najednou, je třeba tedy s ní umět pracovat. Čím déle zápas pokračuje, tím pomaleji se stamina obnovuje, celkově to dodává více na realističnosti a prožitku ze zápasů. Pro ty, kterým tato mechanika vadí, existuje samozřejmě možnost staminu vypnout a prohánět se tak po ringu jako káča. Mírné zlepšení doznala fyzika objektů a zbraní. Pokud zápasník padá s kolidujícími schůdku u ringu, skutečně se od nich odrazí, pokud padá na židli položenou v ringu, pocítí to, při provádění chvatů, kdy protivníka přehazujete z jedné strany na druhou, lze mírně korigovat směr, jakým se pustíte. Z novinek je hezkým vylepšením i samotný začátek zápasů, který simuluje reálné vysílání, zkrátka se objeví animace, kdy zápasníci buďto jdou k sobě nebo se protahují a nebo se jeden na druhého rozeběhne bez čekání na gong, toto lze ovládat zmáčnutím příslušného směrového tlačítka. Při samotných příchodech do ringu je možné kromě volné kamery ovládat i, kdy se spustí u wrestlera pyro – jsou to maličkosti, ale i tak hezký touch. Hratelnost samotná je plynulá, bez glitchů, skvěle responzivní, k tomu nelze nic vytknout. Úroveň AI je také na lepší úrovni než loni, lépe reaguje na taktiku hráče, nicméně i na nejtěžší obtížnost se s trochou zkušeností dá převézt vcelku snadno, proto jsou tady ještě v nastavení slidery, kde lze responzivitu takřka na všechny útoky upravovat, v čemž hra dostává plusový bod.
Skvělá hratelnost je doplněna i o neméně kvalitní audio zpracování a přirozený, autentický výkon komentátorů. Po stránce vizuálu věrně hra kopíruje televizní vysílání WWE, graficky arény vypadají skvěle, u jednotlivých modelů wrestlerů je kvalita např. obličejů již více různorodá, ale není se vlastně čemu divit, když ve hře je jich přes 400. Té největší péče se dostalo hlavně současným hvězdám rosteru WWE.
Creation Suite je jako vždy stejně pestrá – lze vytvořit vlastní superstar, upravit stávající, tvořit arény, tituly, příchody, move-sety a sdílet je s ostatními hráči. Málo podobných her má co do hloubky tvoření jako WWE 2K série. Nic nového však zde nepřibylo, i tak ale je to více než dost.
Co se týče online hraní WWE 2K26, servery fungují bez problému, což bylo vidět třeba v režimu The Island, žádné výpadky v průběhu recenze zaznamenány nebyly.
A na konec zaslouží pochvalu jako každý rok i soundtrack ke hře: máme tu všehochuť: Bad Omens x Erra, Linkin Park, Hanumankind, Turnstile či Better Lovers. Menu hry je přehledné a orientace tak nedělá problém ani nováčkům.
ZÁVĚREM
WWE 2K26 v současném stavu je skvělou wrestlingovou hrou, která by mohla být tou vůbec nejlepší wrestlingovou hrou nebýt otravných bugů v Universe Modu a extrémně neodměňujícího Ring Passu. Pod těmito vadami se skrývá neuvěřitelně obsáhlá, hluboká simulace s prvky arkády, která se skvěle hraje a v daném žánru nemá konkurenci.
8/10
Testovaná verze: Playstation 5 / Datum vydání: 13. března 2026 / Potřebné místo: 128GB / Distributor ČR: CENEGA Czech / Česká lokalizace: NE
Leave a Reply