Herní Tip Týdne: Yakuza: Like a Dragon

K celosvětově známé videoherní sérii Yakuza jsem se dostal zcela náhodou skrz výrazné slevové období v tehdejší prodejně JRC. Za pět set korun měli poslední kus a já si prostě řekl, že si ji nechám jen do sbírky, aniž bych ji rozbalil a zahrál. Nechtělo se mi tehdy dávat přes šedesát hodin čisté herní doby do nějakého japonského RPG o mafii. Nedalo mi to, Like a Dragon nainstaloval a prvních deset hodin se celkem nudil. Neobsahoval vlastně nic, co bych považoval za výrazně inovativní. Následujících pět hodin se mi hlavou neustále honilo, zdali neskončit a nezkusit si jinou hru. I přesto jsem pokračoval dál, nakonec udělal to nejlepší rozhodnutí v životě. Po vlažných prvních patnácti hodinách se mi postupně otevíral svět Yakuzy tak, jak ho všichni milují. Ani neznalost výrazných osobností, jako Goro Majima a Kazuma Kirjú, mě příliš neodradila. I když se mluvilo o nich jako o legendách, mě to nechávalo naprosto chladným. Kdo to byl, proč se o nich tolik šušká? Neměl jsem ani páru. Hratelnost byla parádní, ale příběh byl jeden z těch pomalejších, který se graduje bohužel velmi postupně. A pak to přišlo – finále, jež mi zcela vyrazilo dech. Nechci nic prozrazovat, ale po závěrečných titulcích jsem jen tiše seděl asi deset minut před obrazovkou a snažil se si vše zakomponovat do sebe.

Děj je alfou a omegou Like a Dragon, i když na to ze začátku nevypadá. Jedná se za mě o jeden z nejlépe napsaných videoherních scénářů za celých dvacet sedm let, co hraji hry. Vedle God of War: Ragnarok či Marvel´s Spider-Man 2 se tak řadí mezi naprostou špičku. Audiovizuální zpracování je stále precizní, dabing je anglický (oproti předchozím dílům), hratelnost je rozdělena na hlavní dějovou linku, tuny vedlejších úkolů a volné procházení městem, kde mlátíte jiné členy gangů, vylepšujete si schopnosti a užíváte ruch „tokijského václaváku“. To vše za necelých dvě stě korun na PS Store. Pokud máte kvůli výdajům za Vánoce málo peněz, ale přesto si chcete něco kvalitního zahrát, Yakuza: Like a Dragon je ideálním kandidátem. Po této hře jsem si okamžitě zahrál také Judgment i Lost Judgment, Ishin či Infinite Wealth. Za mě se jedná o jednu z nejlepších videoherních sérií v dějinách. Kdybyste milovali piráty, i tento žánr Yakuza pojala na jedničku! Má recenze na pirátský díl vyšla v lednu, jukněte se, když budete chtít.